Vavro Šrobár: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
d Verzia používateľa Margitafajnorova (diskusia) bola vrátená, bola obnovená verzia od 78.98.177.172
Starekolena (diskusia | príspevky)
doplnenie
Riadok 69:
V r. 1945-46 zastával post ministra financií za Demokratickú stranu, keď ho v r. 1946 z vedenia Demokratickej strany odsunuli jeho spolustraníci, založil Stranu slobody a po februári 1948 vo veku 81 rokov prijal ministerský post v Gottwaldovej vláde. O okolnostiach jeho kandidovania do pražskej vlády píše [[Ladislav Holdoš|L. Holdoš]] vo svojich memoároch:
: ''Po volbách v roce 1948 chtěl Široký ve slovenském předsednictvu schválit kandidátku Slováků do pražské vlády a za ministra navrhoval i nekomunistu Vavra Šrobára. Husák s tím nesouhlasil a namítal, že se dá vybrat někdo jiný. Proč má Slovensko v nové vládé reprezentovat starý člověk, který už mnoho nezmůže a jen se pocikuje? Širokému se to samozřejmě nelíbilo. Slíbil, že věc projedná na vedení strany v Praze. Za týden, při další schůzi předsednictva nás informoval, o výsledku svého jednání. A řekl mimo jiné: "Víš Gusto, jak se vyjádřil soudruh Kopecký? Je dobré, že Šrobár nic nemůže a jenom se pocikuje. A ještě lepší by bylo, kdyby se i posíral."''<ref>''Svědek Husákova procesu vypovídá.'' S Ladislavem Holdośem hovořil Karel Bartošek. Naše Vojsko Praha 1991, s. 98</ref>
Šrobár zostal ministrom pre zjednocovanie zákonov až do svojej smrti. Zomrel 6. decembra 1950, keď mu v olomouckej nemocnici neúspešne operovali rakovinový nádor. Pochovali ho so všetkými štátnickými poctami na Ondrejskom cintoríne v Bratislave.<ref>{{Citácia periodika|priezvisko=Krno|meno=Martin|titul=Vavro Šrobár: Muž, ktorý získal pre Slovensko Petržalku - Pravda.sk|periodikum=Pravda.sk|odkaz na periodikum=|vydavateľ=|miesto=|dátum=2017-08-09|ročník=|číslo=|strany=|issn=|url=https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/437685-muz-ktory-ziskal-pre-slovensko-petrzalku|dátum prístupu=2017-08-09|jazyk=sk-SK}}</ref>
 
== Dielo ==