Alessandro Scarlatti: Rozdiel medzi revíziami
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje sa}}, preklad z cs wiki |
pokračujem |
||
Riadok 19:
Spravidla sa uvádza, že bol žiakom [[Giacomo Carissimi|Giacoma Carissimiho]], ale zrejme musel mať aj nejaké väzby na severné [[Taliansko]], pretože v jeho raných dielach sa dá pozorovať zreteľný vplyv [[Alessandro Stradella|Alessandra Stradellu]] a [[Giovanni Legrenzi|Giovanniho Legrenza]].
Už
<!-- ▼
Vo februári [[1684]] sa stal kapelníkom miestokráľa v [[Neapol]]e. Tu skomponoval celý rad opier v štýle opera seria, ktoré boli mimoriadne obľúbené. Komponoval aj početné oratória a hudbu k rozmanitým štátnym príležitostiam.
V roce [[1702]] Scarlatti Neapol opustil a vrátil se až když byla španělská nadvláda vystřídána rakouskou. Mezitím se těšil přízni [[Ferdinand III.|Ferdinanda III. Medicejského]] a komponoval opery pro jeho soukromé divadlo ve [[Florencie|Florencii]]. Kromě toho se stal kapelníkem [[kardinál]]a Ottoboniho v Římě a na jeho přímluvu i kapelníkem jednoho z nejdůležitějších římských chrámů [[Chrám svaté Marie Větší|chrámu sv. Marie Větší]].▼
▲V
Po krátkém pobytu v [[Benátky|Benátkách]] a [[Urbino|Urbině]] se vrátil v roce [[1708]] do Neapole, kde zůstal až do roku [[1717]]. Tehdy se zdálo, že Neapol je již unavena Scarlattiho hudbou a na závěr svého života se Alessandro vrátil tam, kde jeho hudební dráha začínala, do Říma. Zde vytvořil své nejslavnější opery: ''Telemaco'', [[1718]]; ''Marco Attilio Regolò'', [[1719]] a ''La Griselda'', [[1721]] a mnoho nádherné chrámové hudby.▼
▲Po
Poslední, byť nedokončenou prací byla [[serenáda]] ke svatbě prince Stigliana. Alessandro Scarlatti zemřel v Římě [[24. říjen|24. října]] [[1725]].▼
▲
== Dílo ==▼
▲<!--
Scarlattiho dílo tvoří důležitý přechod mezi ranně [[baroko (hudba)|barokním]] vokálním stylem [[17. století]], jehož centry byly zejména [[Florencie]] a [[Benátky]] a klasickou hudbou [[18. století]], která vyvrcholila [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfgangem Amadeem Mozartem]].
|