Tiberiadske jazero: Rozdiel medzi revíziami

'''Galilejské jazero''' alebo tiež '''Tiberiadské jazero''', '''Genezaretské jazero''' či '''Kineretské more''' ([[hebrejčina|hebrejsky]]: ים כנרת, {{Audio|He-Sea of Galilee.ogg|''Jam Kineret''}}, '''Kineretské jazero''', či skrátene '''Kineret'''; [[arabčina|arabsky]]: بحيرة طبريا, {{Audio|ArTiberias.ogg|''Buchajret Tabarija''}}) je najväčšie [[izrael]]ské [[sladkovodné jazero]] nacházejícínachádzajúce sesa v&nbsp;[[Severný dištrikt (Izrael)|Severnom dištrikte]] u&nbsp;pri [[Golanské výšiny|Golanských výšinvýšinách]], v&nbsp;severnísevernej částičasti [[Východoafrická priekopová prepadlina|Východoafrickej priekopovej prepadliny]]. V&nbsp;obvodu obvode má približněpribližne 53&nbsp; km a je 21&nbsp; km dlhé a 13&nbsp; km široké. Jeho rozloha je 166&nbsp;km² a maximálnímaximálna hloubkuhĺbka 43&nbsp;m.<ref name="MZP"/> Leží 212&nbsp;metrůmetrov pod úrovníúrovňou [[svetový oceán|svetového oceánu]] a je tak nejníženajnižšie položeným sladkovodnímsladkovodným jezeremjazerom na světěsvete<ref name="MZP"/> a druhým nejníženajnižšie položeným jezeremjazerom (po [[Mŕtve more|Mŕtvom mori]]).

V povodí jezerajazera jesa prováděnouskutočňuje extenzivníextenzívny zemědělstvípoľnohospodárstvo, zejménanajviac v [[Chula|Chulskom údolí]] ([[bavlna]], [[lucerna]]) a připri březíchbrehoch jezerajazera ([[banán]]y, ďatle, bavlna). Galilejské jezerojazero je hlavní zdroj pitnépitnej vody propre Izrael a pokrývápokrýva přibližněpribližne jednu třetinytretinu jeho spotřebyspotreby.

Je historickou rybářskourybárskou lokalitou – jižviac víceako neždvetisíc dva tisíce letrokov je využívánovyužívane propre rybářstvírybárstvo<ref>{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| příjmenípriezvisko = Sengupta

| jménomeno = Kim

| vydavatelvydavateľ = The Independent

| datumdátum přístupuprístupu = 2008-12-22

}}</ref> – a podle křesťanůkresťanov je pokládánopovažované za místomiesto [[Ježiš Kristus|Ježišových]] zázrakůzázrakov.<ref name="Matouš">{{Citát bible|Mt|4|25||}}</ref> ČástČasť jeho vodvôd je odváděnaodvádzaná [[Národný vodný privídzačprivádzač|Národným vodným privádzačom]] do jižníjužnej částičasti zemězeme propre potřebypotreby [[zavlažovanie|zavlažovania]] a částčasť je na základězáklade [[izraelsko-jordánska mierová zmluva|izraelsko-jordánskej mierovej zmluvy]] odváděnaodvádzaná do [[Jordánsko|Jordánska]].<ref name="Murakami">{{CitaceCitácia monografieknihy

| příjmenípriezvisko = Murakami

| jménomeno = Masahiro

| vydavatelvydavateť = United Nations University Press

| místomiesto = Tokyo

}}</ref> Na západnímzápadnom brehu jezerajazera sesa nacházínachádza městomesto [[Tiberias]], kteréktoré je podlepodľa židovskéžidovskej tradicetradície jednímjedným zezo [[Štyri sväté mestá judaizmu|štyroch svätých miest judaizmu]].<ref>{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| příjmenípriezvisko = Jacobs

| jménomeno = Joseph

| příjmení2priezvisko2 = Eisenstein

| vydavatelvydavateľ = Jewish Encyclopedia

| datumdátum přístupuprístupu = 2009-5-7

Galilejské jezero má několik různých názvů. Přízvisko „Galilejské“ získalo podle oblasti [[Galilea]] v&nbsp;níž nachází a jeho frekventované použití má rovněž původ ve [[Vulgáta|Vulgáte]], kde se nazývá ''moře Galilejské'' ([[grécke jazyky|grécky]]: θαλάσσης τῆς Γαλιλαίας, [[latinčina|latinsky]]: ''Mare Galilaeae''). V&nbsp;Izraeli je však nejčastější označení Kineret<ref>{{CitaceCitácia monografieknihy

| příjmenípriezvisko = Paulík

| jménomeno = Ivo

| vydavatelvydavateľ = Freytag & Berndt

| místomiesto = Praha

}}</ref> (či Kineretské jezero) a je pravdepodobné, že tento název má svůj pôvod, s ohľadom na tvar jazera, buď v&nbsp;hebrejském slove ''kinor'' (כנור; což znamená „[[harfa]],“ „[[lýra]]“ či „[[citera]]“), nebo v&nbsp;názvu opevneného mesta Kineret,<ref>{{Citát bible|Joz|19|35||}}</ref> které stávalo na západním brehu jazera a po němž nezůstalo ani stopy.<ref name="EBD-gennaseret">{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| vydavatelvydavateľ = Easton's Bible Dictionary

| datumdátum přístupuprístupu = 2008-12-6

}}</ref> Je však také možné, že bylo slovo ''kineret'' do hebrejštiny přejato z&nbsp;[[kanaánština|kanaánštiny]].<ref>{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| vydavatelvydavateľ = Easton's Bible Dictionary

| datumdátum přístupuprístupu = 2008-12-6

| jazyk = anglickanglicky

{{Citát|Východní hranici si vyměříte od Chasar-énanu k&nbsp;Šefámu, poté sestoupí hranice od Šefámu k&nbsp;Rible na východ od Ajinu, pak sestupuje až narazí na východní svah při Kineretském moři.|[[Numeri]] 34:11<ref>{{Citát bible|Nu|34|11||}}</ref>|200}} [[Kresťanstvo|Kresťanské]] náboženské texty jej naopak označují podle malé úrodné pláně (Genezaret) ležící, západně od jazera, jako ''Genezaretské jazero'' či ''Genezaretské more''.<ref>{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| vydavatelvydavateľ = Catholic encyclopedia

| datumdátum přístupuprístupu = 2008-12-6

Kvůli své kryté poloze, nízké nadmořské výšce a vlivu jezera jsou zde mírné zimy s průměrnými lednovými teplotami kolem 14° C, což je výrazně více než průměrná teplota v rámci celého Izraele (4° C). Díky absenci [[Mrazový deň|mrazových dní]] je zdejší prostředí vhodné pro pěstování teplomilných plodin, jako jsou [[banán]]y, datle, [[citrus]]y a [[zelenina]]. Léta jsou zde teplá, s průměrnou teplotou kolem 28° C, což odpovídá celostátnímu průměru. Roční úhrn srážek je zde 380 mm.<ref>{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| vydavatelvydavateľ = [[Encyclopædia Britannica]]

| datumdátum přístupuprístupu = 2009-5-8

Teplé vody Galilejského jezera prospívají rozličným druhům fauny a flory, jejichž výskyt podporuje komerční rybolov již více než dva tisíce let. Místní flora zahrnuje řadu [[rákosie]] podél pobřeží, stejně jako [[planktón|fytoplanktón]]. Fauna zahrnuje [[planktón|zooplanktón]] a [[bentos]], stejně jako pestrou škálu druhů ryb, z&nbsp;nichž nejznámější je [[tilapia]] (''Sarotherodon galilaeus galilaeus'', známá také jako Svätopeterská ryba). Z&nbsp;ryb se dále loví [[Kineretská sardinka]] (''Acanthobrama sp.''), [[parmica]] a [[tolstolobik]].<ref name="JCU">{{CitaceCitácia elektronickéelektronického monografiedokumentu

| vydavatelvydavateľ = [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]]

| datumdátum přístupuprístupu = 2008-12-6y

| druh nosičenosiča = [[Portable Document Format|PDF]]