Smazaný obsah Přidaný obsah
Nikolo (diskusia | príspevky)
uprava
Nikolo (diskusia | príspevky)
uprava
Riadok 8:
 
<!-- http://www.fronta.cz/foto/razitka-2 -->
 
<!-- Co je vlastně národ? Ideologové současného
společenského systému, kteří dlouhá desetiletí
zneužívají národní problematiku k maskování
světovlády buržoasie a rozbíjení jednoty pracujících,
definují národ jako uskupení vzniklé na
základě rasy, etnika nebo určitého území. „Rasa“
ale neříká nic o rozdílech národů existujících
v rámci určité rasy, poslední čistá etnika tu
byla naposledy tak v čase před stěhováním národů,
od něhož dochází k jejich permanentnímu
míšení a území nemá žádný vliv na existenci
národa, neboť opak by znamenal, že v případě
jeho ztráty by přestal existovat (viz. např. německá
okupace Československa), což je ahistorický
nesmysl. Idea národa je však mnohem
starší než tyto nesmyslné definice. Poprvé se
objevila za Velké francouzské revoluce, kdy
proti feudální ideji společnosti rozeznávající jen
šlecht, duchovenstvo a jejich poddané (majetek)
byla postavena idea národa, jako společenství
všech Francouzů - navzájem si rovných občanů.
Ta vycházela z předfeudálního způsobu organizace
společnosti, kdy jednotlivé společnosti
byly komunitami, jejichž příslušníky spojovala
společná historie, zvyklosti, tradice a touha
patřit k dané komunitě. Přidány byly ideje rovnostářství
a humanismu. Zrodila se tak původní
definice národa, podle níž je každý národ
definován jeho specifickou kulturou a vůlí lidí
po tom, tuto kulturu a od ní odvozené jazyky a
mentalitu převzít za své, ochraňovat je a usilovat
o jejich rozvoj. Každá takováto unikátní
kultura, jenž tvoří „duši“ národa, je výsledkem
životů mnoha generací našich předků - vším
dobrým i zlým co zažili, jejich cíli, tužbami,
dovednostmi, uměním, chápáním světa
atd. Sebeidentifikace lidí s takovýmito
kulturami a touha po jejich ochraně a
rozvoji, která utváří „tělo“ národa,
je pak dána přirozenou lidskou
 
 
potřebou přidat se k té podobě společnosti, která
nejvíce odpovídá jim vrozené povaze, jejich
tužbám, životnímu světonázoru, vkusu apod.
Příslušníkem daného národa tak není člověk,
který se narodil na nějakém území, který je nějaké
rasy nebo etnika, ale každý člověk bez rozdílu,
který (je-li toho schopen) za svou pojme
jeho kulturu a od ní odvozenou mentalitu a jazyk/
y a převezme za něj osobní odpovědnost.
Tato podoba národa a nacionalismu (nacionalismus
= láska ke svému národu/komunitě) založená
na dobrovolné sebeidentifikaci
s danou kulturou a jí „vyznávající“
komunitou je
nejzákladnější zárukou
existence různorodosti
a možnosti volby a
tudíž by se měla sát
jedním ze základních
prvků anarchistického
pohledu
na svět, na což
upozorňoval již
Ba k unin.
O. -->