Wikipédia

Valerián (cisár): Rozdiel medzi revíziami

Interaktívne prechádzať históriu
← Predchádzajúca úpravaĎalšia úprava →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálneWikitext
Bronto (diskusia | príspevky)
131 809 editací
Bez shrnutí editace
Bubamara (diskusia | príspevky)
53 099 editací
Bez shrnutí editace
Riadok 1:
{{Pracuje sa}}
[[Obrázok:Aureus_Valerian-RIC_0034.jpg|náhľad|300px|[[Aureus]] rímskeho cisára Valeriana]]
'''Publius Licinius Valerianus''' alebo '''Valerián''' alebo '''Valerian(us)''' (pred [[200]] – po [[260]]) bol [[Rímska ríša|rímsky]] [[cisár]], ktorý vládol v rokoch [[253]]–[[260]]. Jeho rodičia a súrodenci nie sú známi, manželka [[Egnatie Mariniana|Mariniana]], ktorá mu porodila synov [[Gallienus|Galliena]] a [[Valerianus (konzul)|ValerianaValeriána]], zomrela pred rokom 253.
 
== Úvod ==
<!--
ValerianusValerián určitěurčite nepatřínepatrí k panovníkůmpanovníkom, kteříktorí byliboli vevo svésvojej dobědobe obdivovániobdivovaní, či dokoncedokonca ctěnictení. Jeho současnícisúčasníci mu vytýkali, že hanebněhanebne upadlupadol do rukourúk nepřátelnepriateľov a strávil zbytekzvyšok života v „ponižujícím„ponižujúcom otroctví“otroctve“, zatímcokým [[křesťankresťan]]éia v němňom pozdějineskôr vidělivideli pronásledovateleprenasledovateľa svésvojej víryviery, mužemuža, kterýktorý rozpoutalrozpútal jednu z nejkrvavějšíchnajkrvavejších perzekucíperzekúcií v římskýchrímskych dějináchdejinách.
 
PřitomPritom mělmal ValerianusValerián všechnyvšetky předpokladypredpoklady k tomu, aby si vysloužilvyslúžil hodnocenípriaznivejšie příznivějšíhodnotenie a zúročil za svésvojej vlády bohaté zkušenostiskúsenosti, ježktoré běhempočas života načerpal. Narodil sesa někdyniekedy v devadesátýchdeväťdesiatych letechrokoch [[2. stoletístoročie|2. storočia]] jakoako potomekpotomok urozenéurodzenej rodiny, předpred rokemrokom [[238]] dosáhldosiahol [[Konzul (antický ŘímRím)|konsulátkonzulát]]u (consul suffectus), započas zmatkůzmätkov v roceroku 238 bylbol prvnímprvým mužemmužom [[senát]]u (princeps senatus) a pozdějineskôr zastával významné funkcefunkcie vev státníštátnej správěspráve. CísařCisár [[Trebonianus Gallus]] k němu mělmu takovoutak důvěrudôveroval, že jejho poslal do zaalpských oblastí s úkolemúlohou, aby přivedlpriviedol na pomoc proti [[uzurpátor]]ovi [[Aemilianus|Aemilianovi]] tamnítamojšie [[legielégia|légie]]. To bylobolo v letníchletných měsícíchmesiacoch roku [[253]], kdykedy římskárímska říšeríša zažívala obdobíobdobie vnitropolitickéhovnútropolitického chaosu a jenlen stěžíťažko odolávala útokůmútokom germánskýchgermánskych kmenůkmeňov a [[PerskáPerzská říšeríša|PeršanůPeržanov]].
 
==Převzetí Prevzatie vlády ==
 
ValerianusValerián sicesíce legielégie v Raetii a Noriku podřídilpodriadil svésvojej pravomociprávomoci, ale než mohlmohol cokoličokoľvek udělaturobiť, přišlaprišla zprávaspráva, že TrebonianusTreboniana GallusGalla bylbol spolu seso svýmsynom synem zavražděnzavraždili a [[Aemilianus]] uznánsa stal jeho nástupcemnástupcom. ToValerián Valerianusto nemínilnemienil akceptovatakceptovať, dalsám sesa sámdal prohlásitvyhlásiť za císařecisára a vtrhlvtrhol do [[Itália|Itálie]]. K rozhodujícímurozhodujúcemu střetnutístretnutiu však nedošlo, protožepretože Aemilianus bylAemiliana asi v záříseptembri [[253]] zabitzabili svýmijeho vojákyvojaci upri Spoletia – jehoAemilianova vláda trvala jenlen 88 dní. Tak sesa stal ValerianusValerián jediným pánempánom impéria.
 
==Valerianova Valeriánova politika ==
První věcí, kterou Valerianus po převzetí moci udělal, bylo ustavení syna [[Gallienus|Galliena]] spoluvladařem (září–říjen [[253]]). Tento krok byl rozumný, protože jeden člověk mohl stěží zahnat všechny nepřátele, jimž říše čelila. Valerianus sám chtěl vytáhnout na Východ, kde Peršané nedávno vyplenili mnoho syrských měst a byli jen s obtížemi zastaveni domobranou emeského kněze [[Uranius Antoninus|Urania Antonina]]. Gallienus měl vést válku s germánskými kmeny na [[Rýn]]ě a [[Dunaj]]i.▼
 
▲PrvníPrvou věcívecou, kterouktorú ValerianusValerián po převzetíprevzatí moci udělalurobil, bylobolo ustaveníustanovenie syna [[Gallienus|Galliena]] spoluvladařemza spoluvladára (září–říjenseptember–október [[253]]). Tento krok bylbol rozumný, protožepretože jeden člověkčlovek mohlmohol stěžíťažko zahnatzahnať všechnyvšetkých nepřátelenepriateľov, jimžktorým říšeríša čelila. ValerianusValerián sám chtělchcel vytáhnoutvytiahnuť na Východ, kde PeršanéPeržania nedávno vyplenilivyplienili mnoho syrskýchsýrskych městmiest a byliboli jenlen s obtížemiťažkosťami zastavenizastavení domobranou emeského knězekňaza [[Uranius Antoninus|Urania Antonina]]. Gallienus mělmal véstviesť válkuvojnu s germánskýmigermánskymi kmenykmeňmi na [[Rýn]]ěe a [[Dunaj]]i.
O efektivitě Valerianova pobytu na Východě se vedou spory. Podle některých odborníků se císaři podařilo Peršany dlouhou dobu držet v bezpečné vzdálenosti, a teprve když ve vojsku vypukl [[mor]], dostali se Římané do problémů. Jiní poukazují na to, že Peršané tehdy ovládli přinejmenším jedno významné město na [[Eufrat]]u – Dura Európos – a že Valerianus si počínal příliš defenzivně. V každém případě není o císařově pobytu v syrské Antiochii mnoho známo.
 
O efektivite Valeriánovho pobytu na Východe sa vedú spory. Podľa niektorých odborníkov sa cisárovi podarilo Peržanov na dlhý čas držať v bezpečnej vzdialenosti, a až keď vo vojsku vypukol [[mor]], dostali sa Rímania do problémov. Iní poukazujú na to, že Peržania vtedy ovládli prinajmenšom jedno významné mesto na [[Eufrat]]e – Dura Európos – a že Valerián si počínal príliš defenzívne. V každom prípade o cisárovom pobyte v sýrskej Antiochii sa vie veľmi málo.
Známo naopak je, že Valerianus v letech 257–258 rozpoutal druhé celoříšské pronásledování křesťanů, prý na popud svého finančního úředníka Fulvia Macriana. Padly mu za oběť mnohé prominentní osobnosti tehdejší doby, například kartaginský biskup [[Cyprianus]] či [[papež]] [[Sixtus II.]], a jen v severoafrické Utice zemřelo za svou víru asi 300 osob. Protikřesťanské aktivity později zastavil císař [[Gallienus]], který byl na rozdíl od otce nábožensky tolerantní.▼
 
▲Známo naopakNaopak, je známe, že ValerianusValerián v letechrokoch 257–258 rozpoutalrozpútal druhé celoříšskéceloríšske pronásledováníprenasledovanie křesťanůkresťanov, prývraj na popud svéhosvojho finančníhofinančného úředníkaúradníka Fulvia Macriana. PadlyPadli mu za oběťobeť mnohé prominentníprominentné osobnosti tehdejšívtedajšej doby, napříkladnapríklad kartaginskýkartáginský biskup [[Cyprianus]] či [[papežpápež]] [[Sixtus II.]], a jenlen v severoafrickéseveroafrickej UticeUtike zemřelozomrelo za svousvoju víruvieru asi 300 osobosôb. ProtikřesťanskéProtikresťanské aktivity pozdějineskôr zastavil císařcisár [[Gallienus]], kterýktorý bylbol na rozdílrozdiel od otceotca nábožensky tolerantnítolerantný.
V druhé polovině padesátých let zintenzivněly též [[Gótové|gótské]] vpády na [[Balkán]] a do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Císař se pokusil nájezdníky zastavit a zamířil s vojskem směrem na sever. Podle kronikářů se obával, aby se některý z velitelů neobrátil proti němu, a neodvažoval se proto svěřit velení nikomu jinému. Výprava však vyzněla víceméně naprázdno - císař jen rychle jmenoval úspěšného velitele Successiana [[prefekt]]em [[pretorián]]ů, aby ho měl v Antiochii pod dozorem.
 
V druhej polovici päťdesiatych rokov sa zintenzívnili aj [[Góti|gótske]] vpády na [[Balkán]] a do [[Malá Ázia|Malej Ázie]]. Cisár sa pokúsil nájazdníkov zastaviť a zamieril s vojskom smerom na sever. Podľa kronikárov sa obával, aby sa niektorý z veliteľov neobrátil proti nemu, a nemal preto odvahu zveriť velenie nikomu inému. Výprava však nebola veľmi efektívna - cisár len rýchlo vymenoval úspešného veliteľa Successiana za [[prefekt]]a [[pretorián]]ov, aby ho mal v Antiochii pod dozorom.
==Zajetí==
[[Image:Valeriano.jpg|thumb|220px|Šápúr triumfující nad Římany,<br> reliéf v [[Nakš-i Rustam]]u]]▼
V květnu až červnu [[260]] vytáhl perský král [[Šápúr I.]] s velkým vojskem proti římské říši a Valerianus se mu postavil v krajině mezi městy [[&#350;anl&#305;urfa|Edessa]] a Karrhy. Jeho vojsko oslabené morem však bylo obklíčeno, Valerianus musel s Peršany zahájit vyjednávání a nakonec jej nepřátelé lstí zajali. Císařova východní politika tak skončila naprostým krachem.▼
 
== Zajatie ==
O Valerianově dalším osudu se dochovalo jen minimum zpráv. Podle některých kronikářů ho prý perský král využíval jako stupátko při nasedání na koně (chtěl ho tak ponížit), podle jiných prý císař a jeho důstojníci budovali v perské říši různé technické stavby (hráze). Když pak Valerianus zemřel, vycpali Peršané jeho kůži myrrhou a vystavili ji v chrámu ohně bohyně [[Anáhitá|Anáhity]]. Co je na tom pravdy, nevíme.
▲[[ImageObrázok:Valeriano.jpg|thumbnáhľad|220px|Šápúr triumfujícítriumfujúci nad ŘímanyRímanmi,<br> reliéf v [[Nakš-i Rustam]]ue]]
▲V květnumáji až červnujúni [[260]] vytáhlvytiahol perskýperzský králkráľ [[Šápúr I.]] s velkýmveľkým vojskemvojskom proti římskérímskej říširíši a ValerianusValerián sesa mu postavil na odpor v krajiněkrajine mezimedzi městymestami [[&#350;anl&#305;urfa|Edessa]] a KarrhyKarrha. Jeho vojsko oslabené moremmorom však bylobolo obklíčenoobkľúčené, ValerianusValerián musel s PeršanyPeržanmi zahájitzahájiť vyjednávánívyjednávanie a nakonecnakoniec ho jejnepriatelia nepřátelépomocou lstíľsti zajali. CísařovaCisárova východnívýchodná politika tak skončila naprostýmúplným krachemkrachom.
 
O Valeriánovom ďalšom osude sa zachovalo len minimum správ. Podľa niektorých kronikárov ho vraj perzský kráľ využíval ako stúpadlo pri nasadaní na koňa (chcel ho tak ponížiť), podľa iných vraj cisár a jeho dôstojníci budovali v perzskej ríši rôzne technické stavby (hrádze). Keď Valerián zomrel, vypchali Peržania jeho kožu myrtou a vystavili ho v chráme ohňa bohyne [[Anáhitá|Anáhity]]. Či je to pravda, nevieme.
==Hodnocení==
 
== Hodnotenie ==
 
Obdobie Valeriánovej vlády je právom považované za vrchol krízy impéria v [[3. storočie|3. storočí]]. Už menej oprávnené je, keď sa všetky neúspechy zvaľujú len na Valeriánovu hlavu. Aj iní cisári tej doby mali vážne problémy s obranou hraníc a vnútropolitickým zmätkom a dokonca aj tí najschopnejší zomreli väčšinou násilnou smrťou. V tomto smere mal Valerián vlastne šťastie – ako napísal jeden cynik, perzské zajatie ho „uchránilo“ pred dýkou vlastných vojakov.
 
Období Valerianovy vlády je právem považováno za vrchol krize impéria ve [[3. století]]. Již méně oprávněné je, když se všechny neúspěchy svalují jen na Valerianovu hlavu. Také jiní císaři té doby měli vážné problémy s obranou hranic a vnitropolitickým zmatkem a dokonce i ti nejschopnější sešli většinou násilnou smrtí. V tomto směru měl Valerianus vlastně štěstí – jak napsal jeden cynik, perské zajetí jej „uchránilo“ před dýkou vlastních vojáků.
-->
== Bibliografia ==
 
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/wiki/Valerián_(cisár)“