Wikipédia

Kavád I.: Rozdiel medzi revíziami

Interaktívne prechádzať históriu
← Predchádzajúca úpravaĎalšia úprava →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálneWikitext
Robo (diskusia | príspevky)
3 452 editací
Bubamara (diskusia | príspevky)
53 099 editací
nepracuje sa
Riadok 1:
{{Pracuje sa}}
'''Kavád I.''' bol [[Perzská ríša|perzský]] [[Šáhanšáh|veľkokráľ]] z rodu [[Sásánovci|Sásánovcov]], ktorý vládol v rokoch [[488]]–[[496]] a [[499]]–[[531]]. Jeho otcom bol kráľ [[Péróz I.]] (vládol v rokoch [[459]]–[[488]]), synom a nástupcom kráľ [[Husrav I.]]
 
Řádek 12 ⟶ 11:
V roku [[488]] sa princ Kavád zmocnil za nejasných okolností perzského trónu. Určite sa tak stalo za podpory Heftalitov a dovtedajšieho prvého ministra [[Sóchrá|Sóchra]], nevie sa však, či kráľ Valgaš bol pri prevrate zvrhnutý, alebo či naopak jeho smrť vyvolala Kavádov zásah. Každopádne sa v prvých rokoch panovania nového kráľa na pomeroch v Perzii mnoho nezmenilo: na čele štátu zostal aj naďalej Sóchrá z rodu [[Kári|Károv]] a ani vplyv Heftalitov sa nijak podstatne neznížil. Až postupom času sa malo ukázať, že sa Kavád nemieni uspokojiť s úlohou bábky, ovládanej šľachtickými klikami, tak ako jeho predchodca.
 
V snahe posilniť kráľovskú moc, rozohral Kavád v deväťdesiatych rokoch zložitú hru: podnecoval rivalitu medzi dvomi najvplyvnejšími rodmi v ríši, [[Mihránovci|Mihránovcami]] a Kármi, a za podpory Mihránovca [[Šápúr z Raj|Šápúra]] sa mu podarilo popraviť roku [[494]]/[[495]] Sóchra. Zároveň začal viac počúvať ľudového kazateľa [[Mazdak]]a, ktorý propagoval myšlienky spravodlivého rozdelenia majetku a snáď bol ovplyvnený aj niektorými ideami [[Manicheizmus|manicheizmu]]. Aj keď nie je jasné, či tak kráľ robil len preto, aby ďalej oslabil vplyv veľmožov, alebo na neho zapôsobila Mazdakova osobná viera a zbožnosť, výsledkom boli najrozsiahlejšie sociálne nepokoje, ktoré ríša zažila od svojho vzniku v [[3. storočie|3. storočí]]. Tieto takzvané [[mazdakovské búrky]] sprevázalosprevádzalo drancovanie šlachtickýchšľachtických statkovmajetkov, trvajúce zhruba rok, a rozsiahle násilnosti. Všetko ukončil až štátny prevrat zorganizovaný v roku [[496]], pri ktorom veľmoži Kaváda I. zosadili a poslali do štátneho väzenia v [[Chúzistán]]e. Za nového kráľa bol zvolili Kavádovho brata Zámásp.
<!--
== VězeníVäzenie a exil ==
Nevíme, jak dlouho strávil Kavád v chúzistánském vězení, jisté však je, že se mu brzy zdařil útěk a že ho na dvoře Hefthalitů, kam zamířil, vlídně přijali. Hefthalitský král mu dal za ženu svou dceru, a poté co se Kavád zaručil, že bude opět platit [[tribut]], dostal k dispozici vojsko, aby si s jeho pomocí vydobyl trůn nazpět. Roku [[499]] vtrhly hefthalitské oddíly do Persie a Kavád I. byl opět dosazen na trůn. [[Zámásp]]ův další osud je neznámý.▼
 
▲NevímeNevieme, jakaký dlouhodlhy čas strávil Kavád v chúzistánskémchúzistánskom vězeníväzení, jistéisté však je, že sesa mu brzyčoskoro zdařilpodarilo útěkujsť a že ho na dvoředvore HefthalitůHeftalitov, kam zamířilzamieril, vlídněvľúdne přijaliprijali. HefthalitskýHeftalitský králkráľ mu dal za ženu svousvoju dcerudcéru, a potépotom, cokeď sesa Kavád zaručil, že bude opětznova platitplatiť [[tributtribút]], dostal k dispozicidispozícii vojsko, aby si s jeho pomocípomocou vydobyl trůntrón nazpětnaspäť. Roku [[499]] vtrhlyvtrhli hefthalitskéheftalitské oddílyoddiely do PersiePerzie a Kavád I. bylbol opětopäť dosazendosadený na trůntrón. Ďalší osud [[Zámásp]]ův další osuda je neznámýneznámy.
== Restaurace moci ==▼
Druhá Kavádova vláda nebyla na události méně bohatá než ta první. Zdá se, že král v určitém směru dál spolupracoval s [[Mazdakismus|mazdakisty]] i Mazdakem osobně, na rozdíl od let [[494]]/[[495]]–[[496]] si však udržoval nad situací pevnou kontrolu. V zahraničněpolitické oblasti došlo v letech [[503]]–[[505]]/[[506]] ke konfliktu s [[Byzantská říše|východořímskou říší]], údajně vyvolaném odmítnutím Kavádovy žádosti, aby se [[císař]] [[Anastasius I. (císař)|Anastasius I.]] podílel na placení tributu Hefthalitům. Boje však měly spíše poziční charakter a skončily uzavřením příměří, neboť sásánovskou říši napadly na severovýchodě nomádské kmeny.▼
 
▲== RestauraceReštaurácia moci ==
Válka s kočovníky trvala plných deset let a její průběh není podrobněji znám. Neví se ani, o jaká etnika se jednalo, jistě však nešlo o Hefthality, neboť ti byli spojenci Peršanů. Prameny hovoří o Kadusiích či obecně o „Hunech“. Vnitropoliticky se od počátku dvacátých let stále více zhoršoval králův vztah k Mazdakovi a jeho hnutí. Důvodů bylo patrně více, tím hlavním však byla bezpochyby následnická otázka v říši, lépe řečeno volba prince [[Husrav I.|Husrava]] za Kavádova dědice. Husrav patřil k rozhodným odpůrcům mazdakistů a patrně na otce vyvíjel nátlak, aby hnutí potlačil. Přesto trvalo ještě několik let, než se k tomu starý král odhodlal.
 
▲Druhá Kavádova vláda nebylabola na události méněudalosti bohatá nežrovnako ako tatá prvníprvá. Zdá sesa, že králkráľ v určitémurčitom směrusmere dálďalej spolupracoval s [[MazdakismusMazdakizmus|mazdakistymazdakistami]] iaj Mazdakems Mazdakom osobněosobne, na rozdílrozdiel od letrokov [[494]]/[[495]]–[[496]] si však udržoval nad situacísituáciou pevnoupevnú kontrolu. V zahraničněpolitickézahraničnopolitickej oblasti došlo v letechrokoch [[503]]–[[505]]/[[506]] keku konfliktu s [[Byzantská říšeríša|východořímskouvýchodorímskou říšíríšou]], údajněktorý údajne vyvolanémvyvolalo odmítnutímodmietnutie KavádovyKavádovej žádostižiadosti, aby sesa [[císařcisár]] [[AnastasiusAnastasios I. (císařcisár)|AnastasiusAnastasios I.]] podílelpodieľal na placeníplatení tribututribútu HefthalitůmHeftalitom. Boje však mělymali spíšeskôr pozičnípozičný charakter a skončilyskončili uzavřenímuzavretím příměříprímeria, neboťpretože sásánovskousásánovsku říširíšu napadlynapadli na severovýchoděseverovýchode nomádskénomádske kmenykmene.
Kolem roku [[522]]/[[523]] nabídl Kavád východořímskému císaři [[Justinus I.|Justinu I.]] definitivní uzavření míru a na oplátku ho požádal, aby adoptoval jeho syna Husrava. Smysl této akce je zřejmý: v případě, že by byl Husrav zbaven moci, měl by císař povinnost intervenovat a dopomoci mu opět k trůnu. Vzhledem k tomu, že Husrav byl nejmladším Kavádovým synem a že nejstarší syn [[Kávus]] náležel k příznivcům Mazdaka, nepůsobila taková eventualita nijak nereálně. Justinus však žádost odmítl, čímž dal Kavádovi záminku k nové válce.▼
 
Vojna s kočovníkmi trvala plných desať rokov a jej priebeh nie je podrobnejšie známy. Nevie sa ani, o aké etniká šlo, iste však nešlo o Heftalitov, pretože tí boli spojencami Peržanov. Pramene hovoria o Kadusioch či všeobecne o „Hunoch“. Vnútropoliticky sa od začiatku dvadsiatych rokov stále viac zhoršoval kráľov vzťah k Mazdakovi a jeho hnutiu. Dôvodov bolo zrejme viac, tým hlavným však bola nepochybne následnícka otázka v ríši, alebo výstižnejšie voľba princa [[Husrav I.|Husrava]] za Kavádovho dediča. Husrav patril k rozhodným odporcom mazdakistov a pravdepodobne na otca vyvíjal nátlak, aby hnutie potlačil. Napriek tomu trvalo ešte niekoľko rokov, než sa k tomu starý kráľ odhodlal.
Konflikt s východořímskou říší začal roku [[527]] a trval až do Kavádovy smrti. Bojovalo se hlavně o Ibérii (dnešní [[Gruzie]]), aniž by jedna či druhá strana nabyla rozhodné převahy. Král se mezitím rozhodl, že se s konečnou platností vypořádá s mazdakisty – roku [[528]]/[[529]] byla většina z nich včetně Mazdaka povražděna. Přesto hnutí v některých oblastech [[Írán]]u přežilo až do dob arabské nadvlády.▼
 
▲KolemOkolo roku [[522]]/[[523]] nabídlponúkol Kavád východořímskémuvýchodorímskemu císařicisárovi [[JustinusJustinius I.|JustinuJustiniovi I.]] definitivnídefinitívne uzavřeníuzavretie mírumieru a na oplátku ho požádalpožiadal, aby adoptoval jeho syna Husrava. SmyslZmysel tétotejto akceakcie je zřejmýzrejmý: v případěprípade, že by bylbol Husrav zbavenzbavený moci, mělmal by císařcisár povinnostpovinnosť intervenovatintervenovať a dopomocipomôcť mu opětopäť kna trůnutrón. VzhledemVzhľadom kna tomuto, že Husrav bylbol nejmladšímnajmladším KavádovýmKavádovym synemsynom a že nejstaršínajstarší syn [[Kávus]] náleželpatril k příznivcůmpriaznivcom Mazdaka, nepůsobilanepôsobila takovátakáto eventualita nijak nereálněnereálne. JustinusJustinius však žádostžiadosť odmítlodmietol, čímžčím dal Kavádovi záminkuzámienku kna začatie novénovej válcevojny.
 
▲Konflikt s východořímskouvýchodorímskou říšíríšou začal roku [[527]] a trval až do KavádovyKavádovej smrti. Bojovalo sesa hlavněhlavne o IbériiIbériu (dnešnídnešné [[GruzieGruzínsko]]), anižbez bytoho, aby jedna či druhá strana nabylazískala rozhodnérozhodnú převahyprevahu. KrálKráľ sesa mezitímmedzitým rozhodlrozhodol, že se s konečnou platnostíplatnosťou vypořádáurobí poriadok s mazdakistymazdakistami – roku [[528]]/[[529]] bylabola většinaväčšina z nich včetněvrátane Mazdaka povražděnapovraždená. PřestoNapriek tomu hnutíhnutie v některýchniektorých oblastechoblastiach [[ÍránIrán]]u přežiloprežilo až do dobčias arabskéarabskej nadvlády.
 
== Kavádova smrť ==
 
Kavád zomrel roku [[531]] ako osemdesiatdvaročný a bilancia jeho vlády je rozporuplná. Na jednéjednej straněstrane dopustil, aby říširíšu v devadesátýchdeväťdesiatych letechrokoch zachvátilyzachvátili těžkéťažké vnitřnívnútorné zmatkyzmätky, na stranědruhej druhéstrane sesa mu nakonecnakoniec podařilopodarilo posílitposilniť královskoukráľovskú moc a vrátitvrátiť PersiiPerzii alespoňaspoň částčasť zahraničněpolitickézahraničnopolitickej prestižeprestíže. Jeho patrnězrejme nejlepšímnajlepším rozhodnutím však bylabola volbavoľba nástupcenástupcu – [[Husrav I.]] totiž brzyčoskoro prokázalukázal, že je jednímjedným z nejschopnějšíchnajschopnejších sásánovskýchsásánovskych králůkráľov vůbecvôbec.
 
-->
== Bibliografia ==
* Klíma, O., ''Sláva a pád starého Íránu'', Praha 1977.
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/wiki/Kavád_I.“