Václav Chaloupecký: Rozdiel medzi revíziami

Pôsobil v rámci tzv. štátnej historiografie, svojim vedeckým dielom sa snažil podoprieť konštrukciu jednotného československého národa, na ktorej spočívalo založenie a existencia Československej republiky. Presadenie autonomistického programu na Slovensku po r. 1930 sťažilo a po r. 1938 úplne znemožnilo účinkovanie českých pedagógov na Slovensku:

:''Projevy University Komenského a Šafaříkovy učené společnosti pokládali Slováci většinou za politicky československá a brojili proti nim. Nejvíce a nejčastěji mířili na mne a na Václava Chaloupeckého, nás pokládali za "nejčeskoslovenštější politiky"... Nedivil jsem se ani, že Slováci byli asi až na výjimky rádi, když jsem opustil jejich zemi. Že jsem možná sám jediný pročetl vše, co bylo kdy slovensky psáno, že jsem hledal doklady jejich písemností po domácích i zahraničných archivech a knihovnách, to mňe spíše vytýkali anebo mně tuto práci kde mohli znesnadňovali, ba mne za ni i ostouzeli.''<ref>Albert Pražák, Politika a revoluce. Paměti (Academia Praha 2004) s. 40</ref>

:"''Státoprávního významu Martinská deklarace nemá. Slováci, když šli do Martina, nevědouce o tom, byli vlastně již příslušníky a poddanými československého státu... Není také pochyby, že k československému státu bylo by došlo i bez martinské deklarace.<ref>Václav Chaloupecký, Martinská deklarace a její politické osudy (Politika Praha 1928) s. 22</ref>''