Hynek Žalčík: Rozdiel medzi revíziami

infobox, úpravy (zneviditeľné citáty - je ich na encyklopedický článok priveľa a nie sú v slovenčine)
(infobox, úpravy (zneviditeľné citáty - je ich na encyklopedický článok priveľa a nie sú v slovenčine))
{{Infobox Osobnosť
|Meno = Hynek Žalčík
|Portrét =
|Veľkosť obrázka = 230px
|Popis = český hudobný [[Producent (umenie)|producent]] a [[textár]]
|Dátum narodenia = [[9. apríl]] [[1949]]
|Miesto narodenia = [[Nový Jičín]]
|Dátum úmrtia = {{dúv|2005|2|8|1949|4|9}}
|Miesto úmrtia =
}}
'''Hynek Žalčík''' (* [[9. apríl]] [[1949]], [[Nový Jičín]] – † [[8. február]] [[2005]]) bol významný český hudobný [[Producent (umenie)|producent]] a [[textár]]. Produkoval albumy skupín ako [[Flamengo]], [[Framus Five]], [[Progres 2|The Progress Organization]] a [[Barnodaj]], [[Blue Effect]], [[Energit]], [[Marsyas]], [[Jazz Q]], [[C&K Vocal]], [[Collegium musicum]], [[Dežo Ursiny|Deža Ursinyho]] a mnoho dalších, z ktorých mnohé patria k najvýznamnejším nahrávkam českej a slovenskej rockovej histórie.
 
Český [[publicista]] [[Jiří Černý]] zhrnul jeho prínos takto: ''"PrávěPráve začátkemzačiatkom sedmdesátýchsedemdesiatych letrokov téměřtakmer monopolnímonopolná a tudížpreto přísněprísne střeženástrážená firma [[Supraphon]] vydala několikniekoľko albalbumov, kteráktoré nejenženielenže nebylaneboli ani v nejmenšímnajmenšom poplatnápoplatné normalizačnímunormalizačnému, pookupačnímupookupačnému režimu, ale naopak otevřelaotvorili českému i slovenskému [[rock]]u, [[folk]]u a zhudebněnézhudobnenej poeziipoézii nové obzory. Za všemivšetkými těmitýmito dodnes výjimečnýmiojedinelými deskamiplatňami stál Hynek Žalčík. BlonďatýMladý mládenecblondýn do svýchsvojich čtyřiadvacetidvadsiatich letštyroch dosáhlrokov cobydosiahol ako producent výsledkůvýsledky, pro něžktoré nemáme s čím v tuzemsku srovnáníporovnať. Mimo hudebníhudobné kruhy sesa o němňom mnohoveľa nevědělonevedelo. JakAko nenápadněnenápadne žil, tak takéaj 8.února februára po náhlénáhlej nemocichorobe zemřelzomrel.''
 
<!-- (Wikipédia je encyklopédia, nie zborník citátov - navyše ich treba preložiť do slovenčiny, bez ohľadu na to, že Slováci s češtinou problém nemajú) ''... za Žalčíka mluvila jen a jen jeho práce. Od roku 1969 tak dlouho otravoval redaktory Supraphonu, aby [[Jaroslav Hutka|Jaroslavu Hutkovi]] vydali písničkářské album, až v roce 1974 vyšlo ''Stůj, břízo zelená''. Mezitím Hutku přesvědčil, že rezignace na vlastní písničky ve prospěch národních ze Sušilovy sbírky není zrada ani na národě, ani na charakteru. Dřív než [[Josef Kainar]] v roce 1971 zemřel, stačil Žalčík svými opakovanými nájezdy na Dobříš vymáčknout ze čtyřiapadesátiletého rozpolceného básníka a předsedy znormalizovaného spisovatelského svazu texty pro rocková alba [[Michal Prokop|Michala Prokopa]] a skupiny Framus Five (''Město Er'') a [[Vladimír Mišík|Vladimíra Mišíka]] a skupiny Flamengo (''Kuře v hodinkách''). S odstupem času je zřejmé, že Kainarovy texty zvýšily českému rocku laťku podobně vysoko, jako [[Bob Dylan|Dylanovy]] texty americkým rockerům. Ne náhodou některé skladby z Kuřete v hodinkách převzala skupina CaK Vocal na svůj albový debut ''Generace''.''
 
''Podobně novátorským počinem se jeví první album Deža Ursinyho, ''Provisorium''. Dodnes je mi záhadou, jaké nadšení i diplomacii Žalčík vynaložil, aby spolu přinutil hrát rockové hvězdy, které byly – byť o málo – starší než on a navíc zcela protichůdných povah. Nicméně bratislavští intelektuálové Ursiny a [[Jaro Filip]] přinesli pečlivou partituru, rytmický tandem mišíkovských samorostů Vladimír Kulhánek (baskytara) a Erno Šedivý (bicí) zareagoval „Co, vole, ukaž to sem“ a jelo se. Že se tuzemské skladby zpívaly výhradně anglicky byl další neuvěřitelný průlom do normalizačních zvyklostí. A jaksi mimochodem Provisorium díky až devatenáctiminutovým skladbám vlastně předjalo pozdější experimenty anglických [[Yes]] a [[Pink Floyd]].''
 
''Ve stejné době Žalčík produkoval skupině The Progress Organization album ''Barnodaj'', které brněnští muzikanti už nikdy nepřekonali. Podstatně pomohl kytaristovi [[Luboš Andršt|Luboši Andrštovi]] a jeho desce se skupinou Energit. V roce 1977 už bylo vylisované výběrové album písničkářů ze společenství [[Šafrán|Šafránu]], na pohled asi nejhezčí Žalčíkova práce. Nakonec v pochartovním policejním běsnění muselo jít všechno do šrotu, i obalová fotografie dvou dětí [[Vlasta Třešňák|Vlasty Třešňáka]]. Ani potom Žalčík nehledal žádné zlaté střední cesty. [[Jan Spálený|Janu Spálenému]] vyprodukoval nezvalovského ''Edisona'', [[Semafor|Semaforu]] jubilejní výběrové trojalbum 1959-1969, [[Pavel Kopta|Pavlu Koptovi]] editoval knižní výbor ''Abeceda''.''" <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko = ČERNÝ
| meno = Jiří
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>) -->
 
== O albumoch ==
=== Michal Prokop a Framus Five: Město ER ===
<!-- Luboš Andršt na situáciu okolo albumu Město ER spomína: ''"Producentské žezlo Framus Five u Supraphonu převzal po Michaelu Prostějovském Hynek Žalčík a ten přišel s nápadem, aby text pro titulní rozměrnou skladbu nové LP desky napsal Josef Kainar, a rovněž on zprostředkoval kontakt mezi skupinou a básníkem"''. )<ref name= " lubosandrst.cz "/>{{Citácia elektronického dokumentu-->
| priezvisko = ANDRŠT
| meno = Luboš
| odkaz na autora =
| titul = Město ER
| url = http://www.lubosandrst.cz/cs/biografie/alba/mesto-er.html
| dátum vydania =
| dátum aktualizácie =
| dátum prístupu =
| vydavateľ = lubosandrst.cz
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>)
 
Josef Kainar bol považovaný za [[Normalizácia (ČSSR)|normalizačného]], i keď výnimočného básnika, ktorý síce urobil mnoho sporných rozhodnutí a krokov, na druhej strane však vyrastal na [[džez]]e a [[blues]] a mal za sebou celý rad naozaj pôsobivých textov, ktorými otextoval americké džezové a bluesové originály. Podstatné však bolo, že Kainar bol členom [[Komunistická strana Česko-Slovenska|KSČ]], i keď bol trochu nepohodlný. Ale bola to možnosť, ako pretlačiť [[bigbít]] do [[Supraphon]]u.
 
<!-- ''"Žalčík se znal s Kainarem z dětství, přes rodinu. Docela drze jsme tedy vyjeli na zámek v Dobříši a tam ho navštívili. Nějakou chvíli jsme do něj hučeli, on zpočátku vůbec nechtěl psát. Prožíval složité období a měl i zdravotní problémy. Nakonec se nám ho podařilo přesvědčit a zlomit přes hudbu, kterou jsme mu pouštěli, i přes pár lahviček portského, které jsme přivezli."'') <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko = KASAL
| meno = Jiří
| dátum prístupu =
| vydavateľ = Týdeník Rozhlas
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>) -->
Titulná skladba plánovaného albumu bola zložená z niekoľkých hudobných fragmentov a hlavnú tému tvorila pieseň ''The Escape Over The World'', ktorú Framus Five dovtedy hrávali na koncertoch s anglickým textom. Josef Kainar dostal od M. Prokopa pracovnú demo-nahrávku, na ktorej bol len klavír a vokálna linka. Podľa tejto nahrávky básnik vytvoril text, ktorému dal názov Město ER, a až následne začala kapela pracovať na aranžmáne skladby. Kompletný tvar Kainar počul až na premiére 23. septembra 1970 v Slovanskom dome). <ref name= " lubosandrst.cz "/>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko = ANDRŠT
| meno = Luboš
| odkaz na autora =
| titul = Město ER
| url = http://www.lubosandrst.cz/cs/biografie/alba/mesto-er.html
| dátum vydania =
| dátum aktualizácie =
| dátum prístupu =
| vydavateľ = lubosandrst.cz
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>
Titulná skladba plánovaného albumu bola zložená z niekoľkých hudobných fragmentov a hlavnú tému tvorila pieseň ''The Escape Over The World'', ktorú Framus Five dovtedy hrávali na koncertoch s anglickým textom. Josef Kainar dostal od M. Prokopa pracovnú demo-nahrávku, na ktorej bol len klavír a vokálna linka. Podľa tejto nahrávky básnik vytvoril text, ktorému dal názov Město ER, a až následne začala kapela pracovať na aranžmáne skladby. Kompletný tvar Kainar počul až na premiére 23. septembra 1970 v Slovanskom dome). <ref name= "lubosandrst.cz "/>
 
=== Progress Organization : Barnodaj ===
Ako textár bol narýchlo privolaný spevák [[Petr Ulrych]], ktorý priamo v štúdiu pretextovával české pôvodné skladby s anglickými textami. Jeden text napísal aj sám producent Hynek Žalčík.
 
Ako konštatoval publicista Petr Gratias, došlo tak pozoruhodnému sociálnemu paradoxu, že vďaka cenzúre a politickému tlaku boli rockové skupiny nútené zdokonalovať sa vo vlastnej tvorbe, siahnuť po českých a slovenských textoch a odpútať sa od angloamerických vzorov. Koniec koncov aj v prípade debutu skupiny Progress Organization platí, že práve strana s českým textami dopadla oveľa lepšie než jej anglický protipól, dodnes je životaschopnejšia a výrazne prispela k nadčasovej pozícii platne Barnodaj. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko = GRATIAS
| meno = Petr
Väčšina českých a koniec koncov aj slovenských skupín šesťdesiatych rokov vychádzala zo svojich angloamerických vzorov a spievala po anglicky. S postupujúcou normalizáciou však bolo stále ťažšie presadiť sa v štúdiu s anglicky spievaným repertoárom a preto skupiny ako východisko hľadali niekoho, kto by im bol ochotný a schopný pretextovať ich skladby do češtiny, resp. slovenčiny. A bol to práve Žalčík, kto po skúsenostiach s ''Městom ER'' navrhol hudobníkom opäť osloviť Josefa Kainara.
 
<!-- Ten sa na rozdiel od prvej spolupráce s Framus Five do novej práce vrhol s nadšením. Na stretnutie spomínal Vladimír Mišík takto: ''"Pustili jsme mu na zámku v Dobříši demosnímky nazpívané „duvaduva“ a on si hned začal podupávat. Kdyby ho to nebavilo, tak by to, myslím, nedělal. To neměl zapotřebí. Napsal si melodické linky zpěvu do not, pod to rovnou sázel texty, sem tam škrtanec… [[Beat generation|beatnický]] způsob psaní. Měl kruhy pod očima, když nám materiál po pár dnech odevzdával."'' <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko = FENCL
| meno = Ondřej
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>) -->
Kainar dodal v priebehu niekoľkých dní texty k prevažnej väčšine skladieb, len k poslednej sa už nedostal, pretože uprostred práce náhle zomrel.
Ako sa nakoniec ukázalo, Žalčík bol nielen výborný producent, ale aj dobrý a pohotový textár. Keďže Kainar už poslednú pieseň otextovať nestihol, podujal sa na to sám a napísal text ''Stále dál'' v čistokrvnom kainarovskom duchu. Text sa ničím neodlišuje od zvyšku celého albumu, ale verne dodržiava jeho hľadačskú a pútnickú poetiku.
 
=== Dežo Ursiny: Provisorium ===
NázevNázov Provisorium pripomínal neustálu premenlivosť hudby, ale aj čohokoľvek iné, čo malo spoločné s [[Dežo Ursiny|Dežom Ursinym]]. Ursiny dlho nevedel nájsť najoptimálnejšiu podobu svojich skladieb. Po rokoch skúšania síce na Beatovom festivale v Prahe zožal úspech, vzápätí však Ursiny v duchu svojich zvyklostí súbor rozpustil a zdalo sa, že z plánovaného nahrávania dlhohrajúcej platne opäť nič nebude.
 
Následne do hry vstúpil Hynek Žalčík a Ursinymu ponúkol použiť rytmiku Flamenga, ktoré práve v tom čase skončilo nahrávanie LP ''Kuře v hodinkách''. Po jeho vypočutí Ursiny s návrhom súhlasil. Zo svojich bývalých spolupracovníkov si do pražského štúdia priviedol len hráča na klávesové nástroje [[Jaro Filip|Jara Filipa]], zvyšok už tvorili muzikanti z Flamenga. Nahrávanie prebiehalo v nečakane pohodovej atmosfére a aj napriek tomu, že na tejto platni Ursiny spolupracuje s jednou z najtvrdších rytmík, výsledok je nečakane vzdušný a krehký. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko =
| meno =
Zázrakom v tomto prípade bola skutočnosť, že po rokoch sa na legálnom nosiči objavili piesne z tzv. trezorových platní ''Město ER'' a ''Kuře v hodinkách'' (na oboch platniach hrali hudobníci ako Erno Šedivý, Ivan Khunt alebo Káša Jahn, ktorí v sedemdesiatych rokoch emigrovali na Západ, čo bol dostatočný dôvod ich mená nepripomínať). Takže aj vydanie albumu bolo až do poslednej chvíle neisté a neustále ohrozované zákazmi.
 
Výber piesní a dramaturgia albumu boli urobené nesmierne citlivo a prepájanie už “zavedených“ spevákov a orchestrov ([[Jiří Suchý]], [[Eva Olmerová]], [[Orchester Gustava Broma]]) s rockovými a folkovými (Michal Prokop, Vladimír Mišík, Flamengo, Etc.) sa ukázalo ako veľmi životaschopné. Okrem toho sa ukázali rôzne prístupy a možnosti jednej formy blues. Hlavne však všetci zúčastnení sa mohli oprieť o vynikajúce texty Josefa Kainara (sám Kainar ako hudobník vedel do textov vniesť aj muzikantské metrum). Dodnes album predstavuje jedinečný projekt a komplexný pohľad na česky spievané blues. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu
| priezvisko =
| meno =
}}</ref>)
 
<!-- === Jan Spálený: Edison ===
Jan Spálený spomína na Hynka Žalčíka nasledovne: ''"Edisona jsem prvně slyšel, když nám tu báseň na hodině češtiny na jedenáctiletce přečetla kantorka. Do té doby jsem nevěděl, že Nezval něco takového napsal, v osnovách byly jen ty režimní nezvalovštiny. Ty básně se mě hluboce osobně dotkly. Edison je o něčem, co je dodnes mou prioritou - o práci. Práci, která dává smysl, dokonce až maniakální práci. Práci, která je ještě kousek před láskou. ''
 
| miesto =
| jazyk = po česky
}}</ref>) -->
== Diskografia (Produkcia/Umelecká spolupráca Hynek Žalčík) ==