Giovanni Battista Pergolesi: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bubamara (diskusia | príspevky)
{{Pracuje sa}}, preklad z cs wiki
 
Bubamara (diskusia | príspevky)
pokračujem
Riadok 15:
Najprv študoval u kapelníka miestneho orchestra v Iasi Francesca Santi. Okolo roku [[1720]] začal študovať na Conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo v Neapole kompozíciu a hru na husle u Gaetano Greca, Leonarda Vinciho a Francesca Duranteho a spieval v chlapčenskom zbore. Ešte ako študent skomponoval cirkevnú operu „Li prodigi della divina“ (1731), ktorá bola uvedená v kláštore S. Agnello Maggiore. Jeho prvá opera ''Salustia'', ktorú napísal na objednávku, bola s neveľkým úspechom uvedená v Neapole roku [[1732]].
<!--
V témže roce byl Pergolesi jmenován kapelníkem prince Ferdinando Colonna Stigliano a jeho další |opera, hudební komedie „Lo firate 'nnamorato“ sklidila značný úspěch.
 
Na konci roku postihlo Neapol silné zemětřesení a Pergolesi komponoval několik skladeb ke svátku sv. Emidia – ochránce před zemětřesením – mezi něž prokazatelně patří Mše pro dva sbory a žalmy Dixit Dominus, Laudate a Confitebor.
Riadok 22:
 
V květnu 1734 provedl v kostele sv. Lorenza v Římě svou Mši F-dur za přítomnosti vévody Carafy - Maddoloni, který ho ihned přijal do svých služeb. Ještě v témže roce zkomponoval operu na [[Pietro Metastasio|Metastasiovo]] drama „Adriano in Siria“. Po jejím úspěchu obdržel objednávku na zhudebnění dalšího Metastasiova dramatu „L'Olimpiade“ pro Teatro Tordinona v Římě. Opera se hrála s velkým úspěchem i na dalších italských scénách.
-->
Pergolesi celý život zápasil s chatrnýmpodlomeným zdravím. OnemocnělOchorel tuberkolozouna [[tuberkolóza|tuberkolózu]] a jeho zdravotný stav sesa rapidněrapídne zhoršoval. PoslednímJeho velkýmposledným úspěchemveľkým bylaúspechom hudebníbola komediehudobná komédia Il Flaminio (Neapol, 1735). V r.roku 1736 sesa uchýlil do františkánskéhofrantiškánskeho klášterakláštra v Puzzuoli, kde prakticky na smrtelnémsmrteľnej ložiposteli zkomponovalskomponoval kantátu Orfeo, Salve regina propre soprán a svésvoje vrcholné dílodielo Stabat mater.
 
Dielo Stabat mater propre mužský soprán, mužský alt a orchestrorchester bylonapísal psánoPergolesi na objednávku neapolskýmneapolského chrámemchrámu sv. Luigi di Palazzo, aby nahradilo stejnérovnaké dílodielo [[Alessandro Scarlatti|Alessandra Scarlattiho]] uváděnéuvádzané na [[VelkýVeľký pátekpiatok]]. DíloDielo sebolo staloveľmi tak populárnímpopulárne, že bylo různěupravovali upravovánoho řadoumnohí skladatelůskladatelia, mimookrem jinéiného iaj [[Johann Sebastian Bach|J. S. BachemBachom]], kterýktorý jeho použil propre svůjsvoj žalm „Tilge, Höchster, meine Sünden“, [[BWV]] 1083.
Pergolesi celý život zápasil s chatrným zdravím. Onemocněl tuberkolozou a jeho stav se rapidně zhoršoval. Posledním velkým úspěchem byla hudební komedie Il Flaminio (Neapol, 1735). V r. 1736 se uchýlil do františkánského kláštera v Puzzuoli, kde prakticky na smrtelném loži zkomponoval kantátu Orfeo, Salve regina pro soprán a své vrcholné dílo Stabat mater.
 
Pergolessi zemřelzomrel v Puzzuoli 16. 3.marca 1736 vevo věkuveku 26 letrokov.
Stabat mater pro mužský soprán, mužský alt a orchestr bylo psáno na objednávku neapolským chrámem sv. Luigi di Palazzo, aby nahradilo stejné dílo [[Alessandro Scarlatti|Alessandra Scarlattiho]] uváděné na [[Velký pátek]]. Dílo se stalo tak populárním, že bylo různě upravováno řadou skladatelů, mimo jiné i [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bachem]], který je použil pro svůj žalm „Tilge, Höchster, meine Sünden“, [[BWV]] 1083.
Pergolessi zemřel v Puzzuoli 16. 3. 1736 ve věku 26 let.
 
Po Pergolesiho smrti sesa rychlerýchlo šířilašírila jeho sláva. Kočovné skupiny hrályhrali jeho komediekomédie, čtyřištyri z kantát seboli dočkalyokamžite okamžitého vydánívydané a rovněžrovnako duchovníduchovná hudba bylasa veliceveľmi rozšířenarozšírila, zejménanajmä v chrámechchrámoch Itáliev Taliansku a FrancieFrancúzsku. ToPergolesiho uvedlopopularita dopriniesla životaso řadusebou napodobovatelůcelý rad napodobovateľov, kteříktorí šířilišírili svásvoje díladiela pod Pergolesihojeho jménemmenom. To dodnes vyvolávávyvoláva značné zmatkyzmätky a činí katalogykatalógy Pergolesiho děldiel značně nespolehlivými.preto Napřznačne nespoľahlivé. Napríklad [[Igor Stravinskij]] napsalnapísal svůjsvoj balet [[Pulcinella]] na motivymotívy z údajného díladiela G. Pergolesiho „Concerti Armonici“. PozdějiNeskôr sesa ukázalo, že právěpráve tytotieto předlohypredlohy jsou padělkyfalzifikáty a že jejichich autoremautorom je Unico Wilhelm van Wassenauer.
 
== DíloDielo ==
 
SoubornéSúborné dílodielo G. B. Pergolesiho poprvépo prvý raz vydal F. Caffarelli v 27 svazcíchzväzkoch (Rome, Amici della Musica da Camera) v letechrokoch 1936-1941.
 
KritickouKritickú ediciedíciu vydávávydáva od r.roku 1977 Barry S. Brook v Pergolesi Research Center, s podporou Research Foundation of the City University of New York a grantemgrantom udělenýmudeleným National Endowment for the Humanities.
 
# <b> ''O salutaris hostia</b><br'' - />hymnus propre tenor a basso continuo, 1729
# <b> ''La Fenice sul rogo ovvero La Morte di San Giuseppe</b><br'' - />oratoriumoratórium, 1731 (?)
# <b> ''Li prodigi della divina grazia nella conversione di S. Guglielmo Duca d'Aquitania</b><br'' - />církevnícirkevná opera na text I. Mancininiho, 1731
# ''Questo'' - pre klavír, 1735
# <b> ''Salustia</b><br'' - />opera na text A. ZenoseZenosa, 1731-1732
# <b> Mše''Omša (Kyrie a Gloria) D-dur</b><br'' - />propre kostelkostol Sv. Maria della Stella v NeapoliNeapole, 1732 (?)
# <b> ''Il prigionier superbo</b><br'' - />opera na text Federica Gennarantonio s intermezzem La Serva padrona (SlužkaSlúžka panípaňou), 1733,
# <b> Mše''Omša (Kyrie et Gloria)'' </b><br- />uvedená [[16.5. máj]]a [[1734]] v kostelekostole sv. Lorenzo in Lucinaa de Rome, 1734
# <b> ''Adriano in Siria</b><br'' - />opera na text Metastasia; uvedená [[25.10 október|25. októbra]] 1734 v NeapoliNeapole v Teatro S. Bartolomeo de Naples s intermezzemintermezzom „Livietta &. Tracollo, 1734,
# <b> ''Frate 'nnamorato</b><br'' - />hudebníhudobná komediekomédia na text G. Federica, uvedenauvedená v záříseptembri [[1732]] v Teatro Fiorentini de Naples
# <b> ''Il tempo felice</b><br'' - />předehrapredohra, 1735
# <b> ''Il Flaminio</b><br'' />hudební- komediehudobná komédia na text G. Federica, uvedenauvedená na podzimjeseň r.roku [[1735]] v Teatro Fiorentini de Naples
# <b> ''L'Olimpiade</b><br'' - />opera na text Metastasia, uvedená v Teatro Tordinona de Rome, 1735
# <b> ''Quattro Cantate da Camera, la prima per Cimbalo e tre con varii Recitativi, Violini, e Violetta</b><br'' - />ČtyřiŠtyri kantáty, vydánovydané v r.roku [[1738]]
 
# <b> O salutaris hostia</b><br />hymnus pro tenor a basso continuo, 1729
# <b> La Fenice sul rogo ovvero La Morte di San Giuseppe</b><br />oratorium, 1731 (?)
# <b> Li prodigi della divina grazia nella conversione di S. Guglielmo Duca d'Aquitania</b><br />církevní opera na text I. Mancininiho, 1731
# <b> Questo</b><br />pro klavír, 1735
# <b> Salustia</b><br />opera na text A. Zenose, 1731-1732
# <b> Mše (Kyrie a Gloria) D-dur</b><br />pro kostel Sv. Maria della Stella v Neapoli, 1732 (?)
# <b> Il prigionier superbo</b><br />opera na text Federica Gennarantonio s intermezzem La Serva padrona (Služka paní), 1733,
# <b> Mše (Kyrie et Gloria) </b><br />uvedená 16.5.1734 v kostele sv. Lorenzo in Lucinaa de Rome, 1734
# <b> Adriano in Siria</b><br />opera na text Metastasia; uvedená 25.10.1734 v Neapoli v Teatro S. Bartolomeo de Naples s intermezzem „Livietta &. Tracollo, 1734,
# <b> Frate 'nnamorato</b><br />hudební komedie na text G. Federica, uvedena v září 1732 v Teatro Fiorentini de Naples
# <b> Il tempo felice</b><br />předehra, 1735
# <b> Il Flaminio</b><br />hudební komedie na text G. Federica, uvedena na podzim r.1735 v Teatro Fiorentini de Naples
# <b> L'Olimpiade</b><br />opera na text Metastasia, uvedená v Teatro Tordinona de Rome, 1735
# <b> Quattro Cantate da Camera, la prima per Cimbalo e tre con varii Recitativi, Violini, e Violetta</b><br />Čtyři kantáty, vydáno v r. 1738
-->
=== Ďalšie diela s neupresneným dátumom vzniku ===
 
Riadok 64:
# In hoc die quam decora, motet pre soprán, alt, tenor, dva zbory, hoboj, lesný roh, sláčikové nástroje a basso continuo
# Laudate pueri Dominum, žalm pre soprán, zbor, hoboj, trúbku, lesný roh, sláčikové nástroje a basso continuo
# Le luci vezzose del caro mio bene, árieária
# Nacqui agli affanni in seno, árieária
# Salve regina, pre soprán, sláčikové nástroje a basso continuo
# Scherzo coi Cappuccini di Pozzuoli Venerabilis barba cappucinorum
# Sicut erat in principio, prepracované Cum sancto spirito z omše D-dur (verzia G-dur)
# Sinfonia (sonate.) F-dur pre violončelo solo a basso continuo
# Sonáta C-dur propre clavecin
# Sonáta A-dur propre clavecin
# Stabat mater propre soprano, alto, sláčikové nástroje a basso continuo
# Tu resterai mia cara (duo)
# Un caro e dolce sguardo, árieária
 
== Externé odkazy ==