Miroslav Zikmund: Rozdiel medzi revíziami

Narodil sa do rodiny strojvůdcestrojvodcu Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rozenérodenej VoráčkovéVoráčkovej, v domědome č. 31 na ÚhlavskéÚhlavskej ulici v Plzni, kde žili do roku [[1927]]. Jeho dědstarý otec Josef Zikmund bylbol řezníkmäsiar a hospodskýkrčmár vevo [[Volduchy|Volduchách]] na Rokycansku.<ref>{{Citácia periodika

}}</ref>Svoju Svouprvú první delšídlhšiu cestu podniklpodnikol v asi v šestnáctišestnástich letechrokoch s mladším bratrem JosefemJosefom a kamarádemkamarátom VáclavemVáclavom na [[Podkarpatská Rus|PodkarpatskouPodkarpatskú Rus]], kteráktorá bylabola v období prvníprvej republiky součástísúčasťou Československa.<ref name="idnes">{{Citácia periodika

| datumdátum vydánívydania = 2014-09-14

| datumdátum přístupuprístupu = 2018-01-09

}}</ref> Po maturitěmaturite v roceroku 1938 začal studovatštudovať VysokouVysokú obchodníobchodnú školu., ale Protožepretože na počátkuzačiatku [[druhá světovásvetová válkavojna|druhédruhej světovésvetovej válkyvojny]] němečtínemeckí okupanti uzavřeliuzavreli české vysoké školy, mohlmohol jiju ukončitukončiť až v roceroku [[1946]]. Na škole studovalštudoval s [[Jiří Hanzelka|Jiřím HanzelkouHanzelkom]], kterýktorý bylbol jeho partnerempartnerom na cestách i spoluautoremspoluautorom jejichjeho knihkníh.

V letechrokoch 1947–1950[[1947]] podnikl– [[1950]] podnikol spolu s Jiřím HanzelkouHanzelkom cestu do [[Afrika|Afriky]] a Jižní[[Južná Amerika|Južnej Ameriky]].<ref>{{Citácia periodika

| příjmenípriezvisko = Kobera

| jménomeno = Pavel

| vydavatelvydavateľ = Český rozhlas

| datumdátum vydánívydania = 21.4.2017

| datumdátum přístupuprístupu = 21.4.2017

}}</ref> Celou tutoCelú výpravu absolvovali společně vozemautom [[Tatra 87]]. Za tétorozhlas cestyz bylonej rozhlasemodvysielal odvysíláno přesvyše 700 reportáží. NaUrobili tétoveľké cestě udělali velké množstvímnožstvo fotografií a natočili množstvímnožstvo filmového materiálu, jehožktorého dokumentárnídokumentárna cena je značná. Afrika bylabola tehdyvtedy pod nadvládou evropskýcheurópskych [[KolonialismusKolonializmus|koloniálníchkoloniálnych]] mocností. O komunistickémkomunistickom puči v Československu vvo únorufebruári [[1948]] sesa dozvědělidozvdděli v [[Belgické Kongo|BelgickémBelgickom Kongu]], kde místnímiestna tisktlač věnovalvenovala událostiudalostiam vev střednístrednej EvropěEurópe jenlen maloumalú pozornostpozornosť.<ref name="idnes"/> V libyjskélíbyjskej [[Syrta|SyrtěSyrte]] mělamala po sabotáži jejichich tatrovka haváriihaváriu,<ref>{{Citácia periodika

| příjmenípriezvisko = Kobera

| jménomeno = Pavel

| datumdátum = 2017-05-26

| jazyk = cs

| datumdátum přístupuprístupu = 2018-01-09

}}</ref> v [[Egypt]]ěe přenocovali na vrcholuvrchole CheopsovyCheopsovej pyramidypyramídy, v [[Tanganika (země)|TanganiceTanganike]] vystoupalivystúpali na vrchol [[Kilimandžáro|Kilimandžára]], v konžskémkonskom pralese sesa setkalistretli s [[PygmejovéPygmejovia (stredná Afrika)|PygmejiPygmejmi]],. zZ Kapského městamesta sesa přeplavilipreplavili lodíloďou do [[Buenos Aires]], v Riu de Janeiru na pláži [[Copacabana]] sesa Zikmund málemtamer utopil připri koupáníkúpaní v mořimori,<ref name="cesta">{{Citácia periodika

| datumdátum vydánívydania = 2016-02-16

| datumdátum přístupuprístupu = 2018-01-09

}}</ref> v [[Ekvádor]]ue, kde uvažovali o emigraciemigrácii z Československa, sesa setkalistretli s [[lovcilovcami lebek]] z kmene [[Chívarové|Šuárů]]lebiek.<ref name="idnes"/>

PodlePodľa Zikmunda bylbol světsvet v dobědobe jejichich cesty do Afriky a JižníJužnej Ameriky bezpečnějšíbezpečnejší. BěhemPočas africkéafrickej cesty navštívili napříkladnapríklad ItalyTalianskom ovládané [[Somálsko]], kteréktoré je na počátkuv 21. stoletístoročí [[zhroucenýzrúteným stát|zhrouceným státem]]štátom nebezpečným propre cizincecudzincov.<ref name="idnes"/> NejnebezpečnějšíNajnebezpečnejšiu situacisituáciu v AfriceAfrike zažili Zikmund a Hanzelka v [[Etiopské císařstvíEtiópia|Habeši]], kde jeich přepadliprepadli lupiči.<ref name="cesta"/>

V roceroku 1953 sesa oženil s operníopernou pěvkyníspeváčkou a sólistkou Národního divadla Evou Zikmundovou,Maškovou<ref>https://www.imdb.com/name/nm9587781/bio?ref_=nm_ov_bio_sm</ref> ses kterouktorou má syna Miroslava.<ref>{{Citácia periodika

| příjmenípriezvisko = Jaroš

| jménomeno = Jan

| jazyk = cs-CZ

| datumdátum přístupuprístupu = 2018-01-09

DruhouDruhú cestu podnikli jižuž sso doprovodemsprievodom vev dvoudvoch upravených nákladníchnákladných vozechautách [[Tatra 805]] v letechrokoch 1959–1964[[1959]] – [[1964]]. PřiPri tétotejto výpravěvýprave projeliprešli AsiiÁziu a Oceánii.Oceániu Také na této cestěa shromáždilinazhromaždili velkéveľké množstvímnožstvo dokumentárníhodokumentárneho materiálu. PřiPri druhédruhej cestěceste navštívili napříkladnapríklad [[Turecko]], SýriiSýriu, Pákistán[[Pakistan]], IndiiIndiu, CejlonCejlón, Barmu, Kambodžu, IndonésiiIndonézii, [[Japonsko]] neboči Irák[[Irak]]. Zikmund pozdějineskôr uvedluviedol: „V málokteré zemi jsme se cítili tak dobře a tak bezpečně jako v Iráku.“<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1273505-hanzelka-a-zikmund-v-iraku Hanzelka a Zikmund v Iráku]". Česká televize. 9. dubnaapríla 2011.</ref> BěhemPočas cesty po indonéskýchindonézskych ostrovechostrovoch sesa dostali až na [[ZápadníZápadnú Nová Guinea|Západní NovouNovú Guineu]], kterouktorú IndonésieIndonézia získala krátcekrátko předtímpredtým od NizozemíHolandska a pozdějineskôr anektovala. PřiPri plavběplavbe zezo Sumatry do Japonska zažil Zikmund [[Rovník|rovníkovýrovník]]ový „Neptunův„Neptúnov křest“krst“.<ref name="cesta"/> ProcestovaliPrecestovali velkouveľkú částčasť SovětskéhoSovietskeho svazuzväzu, od [[Tiksi]] na severusevere Jakutska až po [[Pamír]] v TádžikistánuTadžikistane.<ref>[http://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/6340-miroslav-zikmund/ "Miroslav Zikmund (* 14. 2. 1919 Plzeň) – český novinář a cestovatel". Hedvabnastezka.cz.]</ref> Nemohli navštívit [[Čínská lidová republikaČína|Čínu]], protožepretože v 60. letechrokoch za vlády [[Mao Ce-tung]]a vypukla mezimedzi Čínou a sovětskýmsovietskym blokemblokom roztržka.<ref>{{Citácia periodika

| datumdátum vydánívydania = 2014-09-04

| datumdátum přístupuprístupu = 2018-01-09

V roceroku [[1968]] sesa postavil na stranu tzv. „reformních„reformných komunistů“,komunistov“ proto mua bylopreto vod roceroku [[1969]] znemožněnonemohol dáleďalej publikovatpublikovať a účastnitúčastniť sesa veřejnéhoverejného života.

Po roceroku [[1989]] začal znovu cestovatcestovať do zahraničí. V roceroku [[1991]] sesa vydal do Japonska, v roceroku [[1992]] do Austrálie a v roceroku 1994 na [[Nový Zéland]]. V roceroku [[1996]] sesa účastnilzúčastnil s dokumentaristoudokumentaristom [[MilanMilanom Maryška|MilanemMaryškom Maryškou]]expedície expedice „[[Sibiř]]„Sibiř – peklo, nebo ráj“, zez kteréktorej vzniklvznikol stejnojmennýrovnomenný čtyřdílnýštvordielny dokumentárnídokumentárny cyklus. V roceroku [[2000]] podniklpodnikol cestu na [[Srí Lanka|Srí Lanku]] a [[Maledivy]] a takétiež do [[Spojené štáty|USA.]]

V roce [[1993]] byladostali ZikmundoviZikmund a Hanzelkovi udělenaHanzelka za celoživotní dílodielo [[Cena Egona Erwina Kische|Cena''Cenu E. E. Kische]]Kischa'', v roceroku [[1999]] převzaliprevzali z rukourúk českého prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] ''Medaili Za zásluhy II. stupně''. JižUž dlouhoudlhú dobu žije vev [[Zlín]]ěe a v roceroku 2014 mu byl udělen [[čestný doktorát]] [[''Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně|Univerzity'' Tomášeudelila Bati[[Doctor vehonoris Zlíněcausa|čestný doktorát]]. V témžetom roceroku dne [[28. říjenoktóber|28. říjnaoktóbra]] mu český prezident [[Miloš Zeman]] uděliludelil [[''Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] I. třídytriedy''.