Druhú cestu podnikli už so sprievodom v dvoch upravených nákladných autách [[Tatra 805]] v rokoch [[1959]] – [[1964]]. Pri tejto výprave prešli Áziu a Oceániu a nazhromaždili veľké množstvo dokumentárneho materiálu. Pri druhej ceste navštívili napríklad [[Turecko]], [[Sýria|Sýriu]], [[Pakistan]], [[India|Indiu]], [[Srí Lanka|Cejlón]], [[Mjanmarsko|Barmu]], [[Kambodža|Kambodžu]], Indonézii[[Indonézia|Indonéziu]], [[Japonsko]] či [[Irak]]. Zikmund neskôr uviedol: „V málokteré zemi jsme se cítili tak dobře a tak bezpečně jako v Iráku.“<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1273505-hanzelka-a-zikmund-v-iraku Hanzelka a Zikmund v Iráku]". Česká televize. 9. apríla 2011.</ref> Počas cesty po indonézskych ostrovoch sa dostali až na Západnú Novú Guineu, ktorú Indonézia získala krátko predtým od Holandska a neskôr anektovala. Pri plavbe zo Sumatry do Japonska zažil Zikmund [[rovník]]ový „Neptúnov krst“.<ref name="cesta"/> Precestovali veľkú časť [[Sovietsky zväz|Sovietskeho zväzu]], od [[Tiksi]] na severe Jakutska až po [[Pamír]] v Tadžikistane.<ref>[http://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/6340-miroslav-zikmund/ "Miroslav Zikmund (* 14. 2. 1919 Plzeň) – český novinář a cestovatel". Hedvabnastezka.cz.]</ref> Nemohli navštívit [[Čína|Čínu]], pretože v 60. rokoch za vlády [[Mao Ce-tung]]a vypukla medzi Čínou a sovietskym blokom roztržka.<ref>{{Citácia periodika
| titul = Ponorkovou nemoc jsme nikdy neměli, vzpomíná cestovatel Zikmund
| periodikum = Lidovky.cz
Riadok 100:
V roku [[1968]] sa postavil na stranu tzv. „reformných komunistov“ a preto od roku [[1969]] nemohol ďalej publikovať a účastniť sa verejného života.
Po roku [[1989]] začal znovu cestovať do zahraničízahraničia. V roku [[1991]] sa vydalvycestoval do Japonska, v roku [[1992]] do Austrálie a v roku 1994 na [[Nový Zéland]]. V roku [[1996]] sa zúčastnil s dokumentaristom Milanom Maryškom expedície „Sibiř – peklo, nebo ráj“, z ktorej vznikol rovnomenný štvordielny dokumentárny cyklus. V roku [[2000]] podnikol cestu na [[Srí Lanka|Srí Lanku]] a [[Maledivy]] a tiež do [[Spojené štáty|USA.]]
V roceroku [[1993]] dostali Zikmund a Hanzelka za celoživotníceloživotné dielo ''Cenu E. E. Kischa'',. vV roku [[1999]] prevzali z rúk českého prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] ''Medaili Za zásluhy II. stupně''. Už
Zikmund dlhú dobu žije v [[Zlín]]e a v roku 2014 mu ''Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně'' udelila [[Doctor honoris causa|čestný doktorát]]. V tom istom roku mu [[28. október|28. októbra]] mu český prezident [[Miloš Zeman]] udelil ''Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. triedy''.
