Diskusia:Socialistický štát: Rozdiel medzi revíziami
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizácia |
→Nepřesnosti: nová sekcia |
||
Riadok 29:
Pridal som šablónu pracuje sa2 a očakávam, že samozrejme pomôžete objektivizácii. Aj mne je ľúto, že v oficiálnych teoretických prameňoch neexistujú ani 20 rokov "po" neutrálne a objektívne hodnotenia, ktoré by sa sem mohli uviesť. Tie pojmy, netrúfam si, boli by to protichodné a emotívne citácie. Hľadám ďalej, ale nemienim stránku rozširovať, skôr optimalizovať.--[[Redaktor:Zajac Vanka|Zajac Vanka]] 22:05, 7. február 2010 (UTC)
== Nepřesnosti ==
Článek není špatný, je ale příliš dlouhý a obsahuje řadu mezer a nepřesností. Protože má nálepku "nevyváženosti", chtěl bych ji naplnit obsahem.
Hlavní mezeru vidím v tom, že článek se soustřeďuje na ideologickou diskusi a téměř úplně ignoruje hospodářské, technické i občanském důsledky socialistického (komunistického) státu. Pak to může vypadat jako kdyby stanovisko k tomuto státu bylo jen věcí osobní volby.
Přitom by stačilo ukázat hospodářský úpadek „socialistických států“ (např. HDP, mzdy a platy, nouze o zboží, výběr a kvalita atd.), zaostalost v technice, ale i např. v medicině (léky, technika,stav nemocnic) nebo školství (sešlé a zastaralé budovy, politická diskriminace dětí podle rodičů atd.), zanedbání infrastruktury (železnice, telekomunikace), devastace vody a životního prostředí a zejména nutnost obklopit tyto země ostnatými dráty, aby pracující neutíkali.
Faktické nepřesnosti chci ukázat na jediné větě. V odstavci „Vznik“ se píše: „organizačnou základňou bola strana komunistického typu, ktorá získala väčšinu (boľšinstvo) v rade (soviete), takže sa nazývala boľševickou a vytvárané centrálne i miestne mocenské orgány, výbory, sa nazývali sovietmi.“
1. Strana si dala přídomek (b), bolševická, protože Lenin si získal většinu nikým nevolených a nahodilých delegátů (aktivistů) na bruselské/londýnské konferenci 1903.
2. Nemělo to tedy nic společného s většinou v sovětech a roku 1912 byli menševici ze strany vyloučeni.
3. „Sověty“ čili rady nebyly žádné výbory, nýbrž nevolené skupiny samozvaných aktivistů, odkud byli odpůrci prostě vytlačeni.
4. Říjnová revoluce nesvrhla „feudální“ carský režim, nýbrž „únorovou“ pluralitní demokracii Kerenského.
5. V první volené Dumě měli naopak většinu „menševici“, proto ji Lenin s Trockým nechali rozehnat vzbouřenými námořníky.
6. Brzy po revoluci byla volená Duma zrušena a nahrazena sněmem sovětů bez jakékoli legitimity.
Promiňte kritický tón, ale článek si to zasluhuje. Zdraví Sokoljan
| |||