Adolf Heyduk: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wizzo-Bot (diskusia | príspevky)
d WPCleaner v1.43 - Fixed using Wikipédia:WikiProjekt Check Wikipedia (Riadiace znaky Unicode)
Wizzo-Bot (diskusia | príspevky)
d WPCleaner v1.43 - Fixed using Wikipédia:WikiProjekt Check Wikipedia (Riadiace znaky Unicode)
Riadok 23:
}}
 
'''Adolf Heyduk''' (* [[6. jún]] [[1835]]    † [[6. február]] [[1923]]) bol [[Česko|český]] [[básnik]], predstaviteľ [[Májovci|májovcov]], ktorý sa stal významným propagátorom česko-slovenských vzťahov.<ref name="spisovatele">{{Citácia elektronického dokumentu | titul = Čtení z Písku – Adolf Heyduk | url = http://www.ctenizpisku.cz/index.php/autori/11-h/168-heyduk-adolf | dátum prístupu = 2013-9-14}}</ref> Písal prevažne [[Lyrika|lyrické]] básne a stal sa autorom viac než šesťdesiatich básnických zbierok prevažne s prírodnou, vlasteneckou či rodinnou lyrikou.<ref name="literatura">{{Citácia elektronického dokumentu | titul = literatura.kvalitne.cz – Adolf Heyduk | url = http://literatura.kvalitne.cz/hey.htm | dátum prístupu = 2008-10-11}}</ref>
 
== Život ==
Riadok 40:
 
== Dielo ==
Jeho celoživotné dielo je značne rozsiahle a má asi 60 básnických zbierok    väčšina z nich je málo známa, tisíce [[Veršovaná reč|veršov]] v dobovej [[Tlač z výšky|tlači]], zborníkoch, [[časopis]]och atď.<ref name="pisek" /> Pre jeho diela je typická piesňová forma    mnoho jeho diel bolo zhudobnených, preto bol nazvaný ''Pootavským slavíkem''. Častou témou mu bola juhočeská a slovenská príroda, láska k žene a deťom.
 
Do roku [[1884]] (úmrtia jeho druhej dcéry) sú jeho básne optimistické, po tejto tragédii sú jeho diela pochopiteľne pesimistické a smutné. Verše vydané po tomto roku sa považujú za kvalitnejšie.
 
Nasledujúci prehľad čerpá z<ref>{{Citácia knihy | priezvisko = Tichý | meno = František | titul = Adolf Heyduk a jeho dílo | rok=1915 | miesto = Praha |vydavateľ = J. Otto | strany = 46    51}}</ref> a zahŕňa teda len prehľad diela do roku 1915.
 
=== Lyrika ===
* ''Básně '' (1859)    jeho prvá zbierka, časti ''Cigánské melodie'', ''Písně'', ''Smíšené básně'', ''Růže povážská''; nemala priaznivý ohlas u kritikov, u čitateľov bol ohlas výrazne priaznivejší, predovšetkým na cyklus piesní ''Cigánské melodie''
* ''Karyatidy '' (1862)
* ''Básně '' (1865)    časti ''Jižní zvuky'' a ''Dozvuky vlašské''
* ''Lesní kvítí'' (1873)    venované [[Jan Neruda|Janovi Nerudovi]]
* ''Cymbál a husle'' (1876)    dáva najavo svoju lásku k [[Slovensko|Slovensku]], medzi českými výrazmi používa aj slová slovenské; básne sú veľmi spevavé, pripomínajú slovenské národné piesne, ospevujú slovenskú prírodu
* ''V zátiší'' (1883)
* ''Písně'' (1884)
* ''Hořec a srdečník'' (1884)
* ''Zaváté listy'' (1886)    spolu so zbierkou ''V zátiší'' patrí k jeho najlepším dielam; písaná po smrti jeho dcér ([[1884]]), prelína sa tu smútok so spomienkami, minulosť so súčasnosťou
* ''Šípy a paprsky'' (1888)
* ''Na potulkách'' (1895)
Riadok 94:
* ''Bohatýři'' – spevy historické (1894)
* ''Tři zkazky'' – Braček-Ptáček (1877), Záměny (1879), Sudice (1860), spoločne v Spisoch sv. 5
* ''Zpěvy pošumavského dudáka – II. Zvěsti, II. Děje'' (1887    1890; 1900 v Spisoch sv. 16)
* ''Za dlouhých večerů'' – povesti národné (1899 v Spisoch sv. 14)
* ''Na černé hodince'' 1884    1886 (1900 v Spisoch sv. 14)
* ''V zášeru minulosti'' (1900 v Spisoch sv. 18)
* ''Z rodných hor'' (1901 v Spisoch sv. 24)
Riadok 111:
* ''Vltava'' (v zborníku Čechy, díl II.)
* ''Zlatá stezka šumavská'' (1900 v Časopisu českých turistů)
* drobné vzpomínky v dětském časopise Malý čtenář (1901    1903) a Zvon (1905)
* ''Vzpomínky literární'' (1911 v Spisoch sv. 52)