Bitka pri Grunwalde: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Po bitke: preklad z češtiny do slovenčiny
→‎Dôsledky: preklad z češtiny do slovenčiny
Riadok 196:
Rád bol ustanovením prvého Toruňského mieru prinútený zaplatiť víťazom vysoké reparácie. Išlo o čiastku 100 000 hrivien pražských grošov.
 
Z dôvodu zadĺženia u českého kráľa [[Václav IV.|Václava IV.]] došlo z jeho strany roku [[1411]] k sekularizácii popredných rádových dŕžav v Českom kráľovstve. Zemský komtúr, [[Oldřich z Ústí]] síce proti tomuto kroku oficiálne protestoval, ale nakoniec sa rád musel podvoliť. Nič inéhoiné mu ani nezostávalo, pretože v tom čase mal na území Českého kráľovstva zhruba 115 bratov a na pomoc z Pruska samozrejme nebola žiadna nádej.<ref>Petr Adam: ''Řád německých rytířů a jeho působení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', nakl. Libri, Praha 2005, ISBN 80-7277-283-X, str. 84 – 85</ref> Navyše po porážke neboli na splatenie dlhu prostriedky a tak si ho kráľ Václav IV. vybral spôsobom, že zabavil rádové [[Komenda|komendy]] na českom území vrátane opevneného sídla zemského komtúra v [[Chomutov]]e (komenda v Prahe však zostala ušetrená).<ref>František Šmahel: ''Husitská revoluce – 1. díl'', nakl. Karolinum, Praha 1995, ISBN 80-7184-073-4, str. 239</ref>
<!--
Bitva u Grunwaldu také zachránila české země od příchodu křižáků, kteří by mohli naprosto změnit [[husitstvo|následný sled revolučných udalostí]]. Nejen to. V této bitvě se [[Žigmund Luxemburský|Žigmundovi]] zkomplikovalo dosažení české koruny a také definitivní přijetí koruny říšské. Tu si sice nechal odhlasovat podvodem, ale dělil se o ni s [[Jošt Moravský|Joštom]] i [[Václav IV.|Václavom IV.]], navíc Václavov i Joštov vliv byl nepopiratelný a bez opory v řádu musel Zikmund Lucemburský] podstoupit české tažení, v němž utratil jmění, aby korunu nesporně získal na poslední rok svého života.