Redaktorka:Bubamara/Pieskovisko 3: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bubamara (diskusia | príspevky)
Bez shrnutí editace
Bubamara (diskusia | príspevky)
Bez shrnutí editace
Riadok 1:
{{Infobox - organizace
'''Rezolúcia Valného zhromaždenia OSN č. 46/86''', ktorú [[Valné zhromaždenie OSN]] schválilo [[16. december|16. decembra]] [[1991]], revokovalo [[Rezolúcia Valného zhromaždenia OSN č. 3379|rezolúciu Valného zhromaždenia OSN č. 3379]] z&nbsp;[[10. november|10. novembra]] [[1975]], ktorá označila [[sionizmus]] ako „formu [[rasizmus|rasizmu]] a rasovej diskriminácie.“<ref>{{Citácia knihy
| obrázek = PikiWiki Israel 370 A Hashomer Hatzair Parade מפקד תנועתי.jpg
| priezvisko = Sachar
| popisek = Přehlídka členů ha-Šomer ha-ca'ir, cca 50. - 60. léta 20. stol
| meno = Howard, M
}}
'''Hašomer Hacair''' ({{vjz|heb}}: השומר הצעיר, doslova „''Mladý strážca''“,<ref>{{Citácia knihy
| meno = Sachar
| priezvisko = Howard, M
| odkaz na autora = Howard Sachar
| titul = Dějiny Státu Izrael
Řádek 9 ⟶ 13:
| isbn = 80-902484-4-6
| počet strán = 767
| strany = 620144
| jazyk = po česky
}}</ref> do [[angličtina|angličtiny]] přepisováno jako '''HaShomer HaTzair''') je [[sionizmus|sionistická]], levicově orientovaná mládežnická organizace.
}}</ref> V&nbsp;[[Dejiny Organizácie spojených národov|histórii OSN]] išlo o&nbsp;jedinú revokáciu rezolúcie.<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
 
| priezvisko = Lipman
== Dějiny ==
| meno = Jennifer
[[Soubor:PikiWiki Israel 364 Hashomer Hatzair - Havana Cuba הנהגת השומר הצעיר בהוואנה קובה.jpg|náhled|upright=1.0|Skupina členů ha-Šomer ha-ca'ir v [[Havana|Havaně]] na [[Kuba|Kubě]], cca 30. - 40. léta 20. stol.]]
| vydavateľ = The Jewish Chronicle
Organizace byla založena na území dnešního [[Polsko|Polska]] v letech [[1913]]-[[1914]] jako spojení [[skauting]]u, sionismu a socialismu. V roce [[1916]] se zakladatelské skupiny sloučily do jednotné organizace. Hnutí podporovalo výuku zaměřenou na rozvoj individuality (zpočátku byl mezi jeho předáky velmi populární [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheho]] spis [[Tak pravil Zarathustra]]). Hierachie byla inspirována vojenstvím. Základní jednotkou byla kvuca (''skupina''). Několik kvuc tvořilo pluga (''četa'') nebo gedud (''prapor''). Do hnutí se zapojovala mládež od věku 11 let. Ha-Šomer ha-ca'ir měl původně své sídlo ve [[Varšava|Varšavě]], kde vydával stejnojmenný časopis a také časopis ha-Micpe (''Vyhlídka''), oba v hebrejštině.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = On this day: UN Resolution 3379
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| url = http://www.thejc.com/news/on-day/40848/on-day-un-resolution-3379
| titul = HA-SHOMER HA-ẒA'IR
| dátum vydania = 2010-11-10
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0008_0_08501.html
| dátum prístupu = 2011-6-19
| jazyk = po anglicky
| datum přístupu = 2010-03-19}}</ref>
}}</ref> Rezolúciu navrhlo celkom 90 štátov. Za jej prijatie hlasovalo 111 štátov, proti 25, pri 13 abstenciách.<ref name="MFA">{{Citácia elektronického dokumentu
 
| vydavateľ = Ministerstvo zahraničných vecí Štátu Izrael
[[Soubor:PikiWiki Israel 372 Group activity in Hashomer Hatzair in the Diaspora פעולה בתנועה בגולה.jpg|náhled|vlevo|upright=1.0|Aktivity ha-Šomer ha-ca'ir v [[Židovská diaspora|diaspoře]], cca 20. - 30. léta 20. stol.]]
| titul = General Assembly Resolution 46/86, Revocation of Resolution 3379, 16 December 1991, and statement by President Herzog.
Během [[třetí alija|třetí aliji]] počátkem 20. let 20. století se první členové ha-Šomer ha-ca'ir začali stěhovat do tehdejší [[Britský mandát Palestina|britské Palestiny]]. Původně jen výchovné mládežnické hnutí tím získalo i praktický rozměr v podobě osidlovací politiky.<ref name="Youth Movements">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Foreign%20Relations/Israels%20Foreign%20Relations%20since%201947/1988-1992/260%20General%20Assembly%20Resolution%2046-86-%20Revocation
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| dátum prístupu = 2011-6-21
| titul = Youth Movements
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/Youth.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-03-19}}</ref> První vesnicí založenou tímto hnutím byla [[Bejt Alfa]] roku [[1922]].<ref>{{Citácia knihy
| meno = Naor
| priezvisko = Mordecai
| odkaz na autora =
| titul = The 20th Century in Eretz Israel
| vydavateľ = Könemann
| miesto = Kolín n.Rýnem
| rok = 1998
| isbn = 3-89508-595-2
| strany = 119
| jazyk = po anglicky
| poznámka = Dále jen: ''The 20th Century in Eretz Israel''
}}</ref>
 
[[Súbor:PikiWiki Israel 368 A Field Camp of Hashomer Hatzair in Europe מחנה תנועתי באירופה.jpg|náhled|upright=1.0|Tábor ha-Šomer ha-ca'ir v Evropě, cca 20. - 30. léta 20. stol.]]
Revokáciou rezolúcie č. 3379 [[Izrael]] podmienil v&nbsp;roku 1991 svoju účasť na [[Madridská konferencia|Madridskej mierovej konferencii]].<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
[[Súbor:PikiWiki Israel 1005 -- Young guard- Hashomer Hatzair בניין תנועת השומר הצעיר בתל אביב.JPG|náhled|upright=1.0|Budova sídla ha-Šomer ha-ca'ir v [[Tel Aviv]]]]
| vydavateľ = Ministerstvo zahraničných vecí Štátu Izrael
V dubnu [[1927]] se v Palestině pod patronací ha-Šomer ha-ca'ir utvořila satelitní organizace [[ha-Kibuc ha-arci]] (''Národní kibuc'')<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 144</ref>, oficiálně '''ha-Kibuc ha-Arci ha-Šomer ha-ca'ir''', jež zpočátku sdružovala čtyři kolektivní vesnice ([[kibuc]]y) s 200 obyvateli. Roku [[1971]] pod ní patřilo už 76 kibuců s&nbsp;více než 30&nbsp;000 obyvateli.<ref>{{Citácia knihy
| titul = General Assembly Resolution 46/86, Revocation of Resolution 3379, 16 December 1991, and statement by President Herzog.
| příjmení = kol.aut.
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Foreign%20Relations/Israels%20Foreign%20Relations%20since%201947/1988-1992/260%20General%20Assembly%20Resolution%2046-86-%20Revocation
| jméno =
| dátum vydania = 1991-12-19
| dátumodkaz prístupuna autora = 2011-2-21
| jazyktitul = poIsrael anglickySociety
| vydavatel = Keter Publishing House
}}</ref> OSN následne pod tlakom administratívy amerického prezidenta [[George H. W. Bush]]a schválila túto rezolúciu. Jej text je jednoduchý a patrí medzi najkratšie rezolúcie v&nbsp;histórii OSN:
| místo = [[Jeruzalém]]
:„Valné zhromaždenie rozhodlo o&nbsp;revokácii rozhodnutia obsiahnutého v&nbsp;rezolúcii č. 3379 (XXX) z&nbsp;10. novembra 1975.“<ref name="MFA"/>
| rok = 1974
| isbn = 0-7065-1323-1
| strany = 87
| jazyk = anglicky
| poznámka = Dále jen: ''Israel Society''
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/society00ency
}}</ref> Politicky byla tato organizace orientována výrazně levicově. Ve 30. letech 20. století právě z&nbsp;řad tohoto sdružení vzešly první osady typu [[Hradba a věž]]. První z nich byl [[Nir David]] založený roku [[1936]].<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 198</ref> V&nbsp;kibucech patřících pod ha-Kibuc ha-Arci se praktikovala hlubší forma kolektivismu, včetně kolektivní výchovy dětí.<ref>''Israel Society.'' s. 88-89</ref>
 
Zakládání zemědělských osad v Palestině se stalo běžnou součástí aktivit ha-Šomer ha-ca'ir a to nejen mezi členy této organizace z Palestiny. V roce [[1937]] například vznikl poblíž [[Haifa|Haify]] kibuc [[Ejn ha-Šofet]], který založila skupina členů ha-Šomer ha-ca'ir z [[Spojené státy americké|USA]]. Koncem 30. let 20. století tvořilo členskou základnu tohoto hnutí 70&nbsp;000 Židů z celého světa.<ref name="The History of Hashomer Hatzair and The Kibbutz Artzi Federation"/> Roku [[1943]] začala organizace v Palestině vydávat nový deník Mišmar (později Al ha-Mišmar).<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 232</ref>
Počas zasadania prehovoril prezident Bush k&nbsp;Valnému zhromaždeniu a okrem iného povedal: „… porovnávať sionizmus s&nbsp;netolerovateľným hriechom rasizmu je prekrúcanie dejín a zabudnutie [[holokaust|hrozného utrpenia]] [[Židia|Židov]] za [[druhá svetová vojna|druhej svetovej vojny]] a vlastne v&nbsp;celej histórii.“<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
 
| vydavateľ = The American Presidency Project
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] hnutí ha-Šomer ha-ca'ir nadále působilo i v Evropě. Jeho členové patřili mezi hlavní aktéry [[povstání ve varšavském ghettu]] (například [[Mordechaj Anielewicz]]). Zároveň se podíleli na organizování ilegální židovské imigrace do mandátní Palestiny (tzv. [[Bricha]]).<ref name="Youth Movements"/>
| titul = Address to the 46th Session of the United Nations General Assembly in New York City
 
| url = http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=20012#axzz1PrUEAloP
Souběžně s osidlovacími aktivitami rostl i politický vliv ha-Šomer ha-ca'ir. Když se roku [[1931]] konaly v Palestině volby do výborů zastupujících židovské zemědělské dělníky, získali kandidáti napojení na ha-Šomer ha-ca'ir 13 % hlasů (ale dominovala stále strana [[Mapaj]] se 79 %). Ve volbách do vedení odborové centrály [[Histadrut]] roku [[1932]] dosáhlo hnutí necelých 10 %. Ve volbách do vedení Histadrutu konaných roku [[1941]] se podíl odevzdaných hlasů zvýšil na 19 % a volby roku [[1944]] přinesly levici ([[Achdut ha-avoda]] a ha-Šomer ha-ca'ir) zisk 38 % hlasů.<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 168, 173, 222, 237</ref> V roce [[1946]] pak ha-Šomer ha-ca'ir v Palestině utvořil další satelitní organizaci - politickou stranu [[Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir]], která se po sloučení s formací Achdut ha-Avoda v roce [[1948]] stala základem nové levicové strany [[Mapam]].<ref name="Youth Movements"/>
| dátum vydania = 1991-09-23
 
| dátum prístupu = 2011-6-21
Počátkem 60. let 20. století měl samotný ha-Šomer ha-ca'ir v Izraeli 15&nbsp;000 členů.<ref>{{Citácia knihy
| jazyk = po anglicky
| příjmení = Louvish
| jméno = Misha (ed)
| odkaz na autora =
| titul = Facts about Israel 1964/65
| vydavatel = Ministry for Foreign Affairs
| místo = Jeruzalém
| rok = 1964
| isbn =
| strany = 94
| jazyk = anglicky
| poznámka = Dále jen: ''Facts about Israel 1964/65''
}}</ref>
 
== Ha-Šomer ha-ca'ir v Československu ==
== Hlasovanie ==
V roce [[1920]] začaly první místní organizace ha-Šomer ha-ca'ir působit na [[Slovensko|Slovensku]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Hnutí ale bylo v téže době postiženo rozkolem, který souvisel se vznikem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] a se spory mezi zastánci sionismu a komunistického internacionalismu. V následujících let se ha-Šomer ha-ca'ir zapojil do střechové organizace [[he-Chaluc]], ve které kromě něj ještě působilo hnutí [[Tchelet Lavan]]. Řádově měl he-Chaluc v Československu stovky členů (roku [[1933]] 700).<ref>{{Citácia knihy
[[Súbor:UNGA_4686_Map.png|náhľad|upright=1.7|Mapa sveta podľa hlasovania]]
| příjmení = Yegar
| jméno = Moshe
| titul = Československo, sionismus, Izrael
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-7187-087-0
| strana = 35
| jazyk = česky
| poznámka = Dále jen: ''Československo, sionismus, Izrael''
}}</ref>
 
Výrazně se českoslovenští členové ha-Šomer ha-ca'ir angažovali po roce [[1945]] v organizování židovské emigrace do Palestiny, respektive do Izraele, v rámci operace Bricha. Během tří měsíců v roce 1949 díky svým kontaktům s úřady dokázali například zajistit přesun cca 20&nbsp;000 maďarských Židů přes Československo do židovského státu. Tato migrace trvala až do roku [[1950]].<ref>''Československo, sionismus, Izrael.'' s. 75</ref>
''Štáty, ktoré rezolúciu navrhli:'' [[Albánsko]], [[Antigua a Barbuda]], [[Argentína]], [[Austrália (štát)|Austrália]], [[Bahamy]], [[Barbados]], [[Bieloruská sovietska socialistická republika|Bielorusko]], [[Belgicko]], [[Belize]], [[Bolívia]], [[Brazília]], [[Bulharsko]], [[Burundi]], [[Československo]], [[Dánsko]], [[Dominika (štát)|Dominika]], [[Dominikánska republika]], [[Ekvádor]], [[Estónsko]], [[Mikronézia (štát)|Federatívne štáty Mikronézie]], [[Fínsko]], [[Francúzsko]], [[Gambia (štát)|Gambia]], [[Grenada]], [[Guatemala (štát)|Guatemala]], [[Guyana (štát)|Guyana]], [[Honduras]], [[Chile]], [[Írsko]], [[Island]], [[Taliansko]], [[Izrael]], [[Jamajka]], [[Japonsko]], [[Kórejská republika|Južná Kórea]], [[Juhoslávia]], [[Kanada]], [[Kolumbia]], [[Kostarika]], [[Cyprus]], [[Libéria]], [[Lichtenštajnsko]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Luxembursko]], [[Madagaskar]], [[Maďarsko]], [[Malawi (štát)|Malawi]], [[Malta]], [[Marshallove ostrovy]], [[Mexiko]], [[Mongolsko]], [[Mozambik]], [[Nemecko]], [[Nikaragua]], [[Holandsko]], [[Nórsko]], [[Nový Zéland]], [[Panama (štát)|Panama]], [[Papua-Nová Guinea]], [[Paraguaj]], [[Peru]], [[Poľsko]], [[Portugalsko]], [[Rakúsko]], [[Rumunsko]], [[Rwanda]], [[Grécko]], [[Salvádor]], [[Samoa (nezávislý štát)|Samoa]], [[Sierra Leone]], [[Singapur]], [[Sovietsky zväz]], [[Spojené kráľovstvo]], [[Spojené štáty]], [[Stredoafrická republika]], [[Surinam]], [[Svätá Lucia]], [[Svätý Krištof a Nevis]], [[Svätý Vincent a Grenadíny]], [[Svazijsko]], [[Šalamúnove ostrovy (štát)|Šalamúnove ostrovy]], [[Španielsko]], [[Švédsko]], [[Ukrajinská sovietska socialistická republika|Ukrajina]], [[Uruguaj]], [[Venezuela]], [[Konžská demokratická republika|Zair]], [[Zambia]].
 
Kromě asistence při emigraci jiných Židů se zároveň členové této mládežnické organizace sami snažili dostat do židovského státu. V březnu [[1946]] odjela z [[Bratislava|Bratislavy]] první skupina 52 členů této organizace. Byli ale zadrženi Brity a internováni na [[Kypr]]u. Další skupina odjela v červnu 1946 a v srpnu 1946 následovala třetí a největší skupina, čítající 120 osob. Ta odešla z [[Praha|Prahy]] ve [[Francie|Francii]] se nalodila směr Palestina, byla ovšem také internována na Kypru. Stejný osud potkal i čtvrtou skupinu, která odešla na jaře [[1947]] z Bratislavy přes [[Vídeň]] do [[Itálie]]. V únoru 1949 dorazilo do nově vyhlášeného státu Izrael dalších 110 členů ha-Šomer ha-ca'ir z Československa. Následovaly další menší skupiny, z nichž ta poslední opustila Československo 16. června 1949, čímž existence této organizace v ČSR skončila.<ref>''Československo, sionismus, Izrael.'' s. 74-75</ref>
''Štáty, ktoré hlasovali pre:'' (111) Okrem vyššie uvedených aj: [[Benin]], [[Bhután]], [[Botswana]], [[Fidži]], [[Filipíny]], [[Gabon]], [[Haiti (štát)|Haiti]], [[India]], [[Kambodža]], [[Kamerun]], [[Kapverdy]], [[Keňa]], [[Kongo (Brazzaville)|Kongo]], [[Lesotho]], [[Madagaskar]], [[Namíbia]], [[Nepál]], [[Nigéria]], [[Pobrežie slonoviny]], [[Svätý Tomáš a Princov ostrov]], [[Seychely]], [[Thajsko]], [[Togo]].
 
== Súčasnosť ==
''Štáty, ktoré hlasovali proti:'' (25) [[Afganistan]], [[Alžírsko]], [[Bangladéš]], [[Brunej]], [[Indonézia]], [[Irán]], [[Irak]], [[Jemen]], [[Jordánsko]], [[Kuba]], [[Libanon]], [[Líbya]], [[Malajzia]], [[Mali]], [[Mauritánia]], [[Pakistan]], [[Katar]], [[Saudská Arábia]], [[Kórejská ľudovodemokratická republika|Severná Kórea]], [[Somálsko]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Srí Lanka]], [[Sudán]], [[Sýria]], [[Vietnam]].
Organizace ha-Šomer ha-ca'ir v současnosti již působí výlučně jako mládežnické hnutí, bez přímých politických aktivit. V [[Izrael]]i měla počátkem 21. století 14&nbsp;000 členů a dalších 15&nbsp;000 v řadách [[Židovská diaspora|židovské diaspory]].<ref name="Youth Movements"/>
 
Hnutí si uchovává stále vliv na některé izraelské kolektivní vesnice typu kibuc. Organizace ha-Kibuc ha-Arci měla roku [[1998]] 20&nbsp;000 členů a včetně děti, rodinných příslušníků atd. žilo v osadách sdružených v ha-Kibuc ha-Arci cca 35&nbsp;000 lidí.<ref name="The History of Hashomer Hatzair and The Kibbutz Artzi Federation">{{Citace elektronické monografie
''Štáty, ktoré sa zdržali hlasovania:'' (13) [[Angola]], [[Burkina|Burkina Faso]], [[Etiópia]], [[Ghana]], [[Laos]], [[Maldivy]], [[Maurícius]], [[Myanmar]], [[Tanzánia]], [[Trinidad a Tobago]], [[Turecko]], [[Uganda]], [[Zimbabwe]].
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = The History of Hashomer Hatzair and The Kibbutz Artzi Federation
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/artzi.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-03-19
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110513234200/http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_%26_Culture/artzi.html
| datum archivace = 2011-05-13
| nedostupné = ano
}}</ref> Roku 1998 se ale ha-Kibuc ha-Arci sloučil s další organizací sdružující kibucy [[ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet]] a vytvořil tak organizaci [[Kibucové hnutí|ha-Tnu'a ha-kibucit]], ve které už se původní ideologické odstíny jednotlivých levicových sionistických proudů stírají.
 
Minulost hnutí připomíná a badatelsky zkoumá institut [[Jad Ja'ari]].<ref>{{Citace elektronické monografie
''Štáty, ktoré sa na hlasovaní nezúčastnili:'' (15) [[Bahrajn]], [[Čad]], [[Čínska ľudová republika]], [[Džibutsko]], [[Egypt]], [[Guinea (štát)|Guinea]], [[Guinea-Bissau]], [[Komory]], [[Kuvajt (štát)|Kuvajt]], [[Maroko]], [[Niger]], [[Omán]], [[Senegal]], [[Tunisko]], [[Vanuatu]].
| vydavatel = givathaviva.org.il
| titul = יד יערי - המרכז לתיעוד וחקר של השומר הצעיר
| url = http://www.givathaviva.org.il/hebrew/yaari/about.htm
| datum přístupu = 2011-06-20
| jazyk = hebrejsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20121226063907/http://www.givathaviva.org.il/hebrew/yaari/about.htm
| datum archivace = 2012-12-26
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Referencie ==
<references />
{{Referencie}}
 
== Pozri aj ==
* [[Sionizmus]]
* [[Bnej Akiva]]
 
== Iné projekty ==
{{projekt|commonscat=Hashomer Hatzair}}
 
== Zdroj ==
* {{Preklad|cs|Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 46/86|16139587}}
 
 
 
[[Kategorie:Dějiny Izraele]]
[[Kategória:Rezolúcie Valného zhromaždenia OSN|4686]]
[[Kategorie:Organizace v Izraeli]]
[[Kategória:Antisionizmus]]
[[Kategória:Sionizmus]]