Ministerstvo pre zjednotenie zákonov a organizácie správy: Rozdiel medzi revíziami
Smazaný obsah Přidaný obsah
čes. |
čes. |
||
Riadok 1:
'''Ministerstvo pre zjednotenie zákonov/zákonodarstva a organizácie správy'''{{#tag:ref|Zatiaľ čo v názvoch právnych predpisov upravujúcich vznik a činnosť ministerstva (zákon čís. 431/1919 Zb. z. a n. a nariadenie vlády čís. 501/1921 Zb. z. a n.) sa uvádza názov ministerstva s formuláciou ''zjednotenie zákonodarstva'', priamo v ich texte (§ 1 zákona čís. 431/1919 Zb. z. a n. a § 1 nariadenia vlády čís. 501/1921 Zb. z. a n.) sa už píše o ''zjednotení zákonov''.|group=pozn}} (starším pravopisom: ''Ministerstvo pre sjednotenie zákonov/zákonodarstva a organisácie správy''; [[Čeština|čes.]] ''Ministerstvo pro sjednocení zákonů/zákonodárství a organisace správy'') alebo neoficiálne '''Ministerstvo unifikácií''' (čes. ''Ministerstvo unifikací'') bolo ministerstvo [[Prvá česko-slovenská republika|Československej republiky]] (ČSR) v rokoch 1919{{--}}1938, ktorého náplňou činnosti bola unifikácia právnych predpisov a verejnej správy na celom území ČSR. V roku 1918 sa totiž stali súčasťou československého štátu územia s odlišnými právnymi poriadkami (resp. [[Právny systém|právnymi systémami]]) – zatiaľ čo v [[Krajiny českej koruny|českých krajinách]] platil rakúsky právny poriadok, na [[Slovenská krajina (1928 – 1938)|Slovensku]] a v [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskej Rusi]] platil odlišný uhorský právny poriadok. Navyše v novovytvorenej ČSR existovalo viacero území s odlišnými právnymi normami (napr. Vitorazsko. Valčicko, Hlučínsko).<ref name=pruvodce>Ministerstvo unifikací. In: Vrbata, Jaroslav – Helešicová, Věra (eds.). ''Státní ústřední archiv v Praze : Průvodce po archivních fondech a sbírkách''. Díl II., Svazek 1. Praha : Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství, 1988, s. 216-220.</ref>
Vzniklo 30. júla 1919 na základe zákona čís. 431/1919 Zb. z. a n. zo dňa 22. júla 1919 o zriadení ministerstva pre zjednotenie zákonodarstva a organizácie správnej v Československej republike ako dočasné ministerstvo s poslaním, „[a]by sjednoceny byly zákony a správa v celém území Československé republiky“.<ref>Zákon čís. 431/1919 Sb. z. a n. ze dne 22. července 1919 o zřízení ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správní v Československé republice. ''Sbírka zákonů a nařízení státu československého''. Vydána dne 30. července 1919, ročník 1919 [2], částka LXXXVIII [88], s. 574. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1919/088-1919.pdf Dostupné online]. [cit. 2021-04-11].</ref> Bližšie vymedzenie kompetencií a organizácie ministerstva boli ponechané na neskoršiu právnu úpravu, ktorá prebehla nariadením vlády ČSR čís. 501/1921 Sb. z. a n. zo dňa 29. decembra 1921. Na základe tohto nariadenia rezortu prislúchalo podávať návrhy zákonov a nariadení, ktorými mali byť zjednotené právne predpisy ponechané v platnosti tzv. [[Recepčný zákon (1918)|recepčným zákonom]] (čl. 2 zákona čís. 11/1918 Sb. z. a n. zo dňa 28. októbra 1918 o zriadení samostatného štátu československého<ref>„[V]eškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti“. Zákon čís. 11/1918 Sb. z. a n. ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého. ''Sbírka zákonů a nařízení státu československého''. Vydána dne 6. listopadu 1918, ročník 1918 [1], částka II [2], s. [9]. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1918/002-1918.pdf Dostupné online]. [cit. 2021-04-11].</ref>), ktoré dovtedy ostávali v platnosti a neboli zjednotené, tzn. že v dvoch častiach republiky platila odlišná právna úprava. Ministerstvo malo byť účastníkom legislatívneho procesu pokiaľ sa osnovy zákonov a nariadení týkali aj úpravy pomerov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.<ref>Nařízení vlády republiky Československé čís. 501/1921 Sb. z. a n. ze dne 29. prosince 1921, jímž se provádí zákon ze dne 22. července 1919, čís. 431 Sb. z. a n., o zřízení ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správní v Československé republice. ''Sbírka zákonů a nařízení státu československého''. Vydána dne 31. prosince 1921, ročník 1921 [4], částka 131, s. 1825-1826. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/131-1921.pdf Dostupné online]. [cit. 2021-04-11].</ref> V praxi vysielalo svojich zástupcov takmer ku všetkým prebiehajúcim legislatívnym procesom v rámci pripomienkového konania aj na pôde výborov Národného zhromaždenia.<ref name=inventar>KREČ, J.[aroslav]. ''Ministerstvo unifikací, 1919 – 1938, inventář''. Č. pomůcky 465, č. fondu 904. Praha : Národní archiv, 1963, s. [1]-7. [http://www.badatelna.eu/fond/1979/inventar/ Dostupné online]. [cit. 2021-04-11].</ref>
| |||