Julius Kovanda
Julius Kovanda (* 6. november 1881[2] Podmoklí – 20. storočí) bol český[1] komorník rakúsko-uhorského ministra vnútra baróna Karla Heinolda, ktorý výrazne spravodajsky pomáhal domácemu česko-slovenskému odboju v rokoch 1914 – 1915.
| Julius Kovanda | |
 Julius Kovanda | |
| Narodenie | 6. november 1881 Podmoklí |
|---|---|
| Úmrtie | 20. storočie ? |
| Národnosť | česká[1] |
| Zamestnanie | komorník, správca prezidentskej rezidencie zámku Lány |
| Známy vďaka | významná špionáž pre česko-slovenský domáci odboj |
| Aktívne roky | ? – 1948 (správca zámku Lány) |
| Súrodenci | Antonín Kovanda |
Špionážna činnosť upraviť
Julius Kovanda v noci tajne opisoval dokumenty,[3] ktoré si barón Heinold nosil domov. Následne tieto správy dával Josefovi Svatoplukovi Macharovi, ktorý zabezpečil ich doručenie Tomášovi Garrigueovi Masarykovi a (po 17. decembri 1914) členom Maffie.
Ako Masaryk uvádza vo svojom spise Světová revoluce, prostredníctvom týchto dokumentov „poznal jsem nepřátelské smýšlení vojenského velitele Friedricha a jiných a dověděl jsem se o plánech proti ,Sokolu’ našemu a později i jihoslovanskému.“[4] Mohol tak vopred upozorňovať svojich spolupracovníkov pred hroziacim nebezpečím, ale tiež využiť tieto informácie pri rokovaniach a schôdzkach i s predstaviteľmi rakúsko-uhorskej štátnej moci. Takto napr. opisuje, ako mu Kovandové správy pomohli pri rozhovore u miestodržiteľa Čiech kniežaťa Franza Thuna v Prahe, pred svojim odchodom 17. decembra cez Viedeň do Talianska:
- „Podle zpráv Kovandových mohl jsem ťuknout na chování proti Sokolu, na censuru a t. d. Místodržitel byl patrě překvapen a zaražen. Myslím, že se nemýlím, pravím-li, že v svém nitru v mnohém souhlasil; na odchodu mi za návštěvu děkoval a několikrát opakoval, že mé vývody byly pro něho velice zajímavé. Ruky mi opět nepodal, ale za řeči učinil poznámku, že speciálně proti mně nic neprovedl.“[5]
V činnosti Julius Kovanda pokračoval (cca) do konca novembra 1915,[6] potom prešiel do služieb Franza Clam-Gallasa, čím si zabezpečil isté spravodajské spojenie. Jeho brat, Antonín Kovanda, ako železničný úradník v Plzni prechovával spravodajské informácie týkajúce sa presunov vojsk po železnici.[7] V Maffii pracoval pod krycím menom "Douba", ktoré bolo verejnosti prezradené až pri triumfálnom príjezde T. G. Masaryka do Prahy 21. decembra 1918.[8]
Život v ČSR upraviť
Po vzniku ČSR sa Julius Kovanda stal správcom rezidencie prezidenta,[9] zámku v obci Lány, ktorý štát kúpil za 25 miliónov Kč v apríli 1921 od Maximiliána Egona II..[10] Túto funkciu zastával najneskoršie do roku 1948.[11]
Referencie upraviť
- ↑ a b Kostya, Sándor A. (1992), Northern Hungary : A Historical Study of The Czechoslovak Republic, Toronto: Associated Hungarian Teachers, str. 94, ISBN 1882785002, http://www.magtudin.org/Kostya_Sandor_Northern_Hungary.pdf
- ↑ KOVANDA Julius 6.11.1881 – Personal [online]. biography.hiu.cas.cz, [cit. 2022-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Hotmar, Josef (2005), Zrození republiky 1914 – 1918, Brno: Stilus, str. 60-61, ISBN 8090355048
- ↑ Masaryk, Tomáš Garrigue (1930), Světová revoluce : Za války a ve válce 1914 – 1918 (18. vyd.), Praha: Čin a Orbis, str. 8, ISBN 4161881 Chybné ISBN
- ↑ Masaryk, Tomáš Garrigue (1930), Světová revoluce : Za války a ve válce 1914 – 1918 (18. vyd.), Praha: Čin a Orbis, str. 27-28, ISBN 4161881 Chybné ISBN
- ↑ Barón Heinold bol ministrom vnútra do 30. novembra 1915. Porovnaj Letz, Róbert (2010), Slovenské dejiny, IV. (1914 – 1938), Bratislava: Literárne informačné centrum, str. 27, ISBN 9788081190285. „Tento neoceniteľný zdroj informácií, ktorý trval do konca roka 1915, pomohol jasnejšie odhaliť ciele protivníka a súčasne formulovať vlastné ciele.“
- ↑ Paulová, Milada (1968), Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916 – 1918, Praha: Academia, str. 168, ISBN 7136297 Chybné ISBN
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná, Česko) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, pp. 8 - 9, 21 - 22, 87 - 89, 124 - 128,140 - 148,184 - 199
- ↑ Masaryk, Tomáš Garrigue (1930), Světová revoluce : Za války a ve válce 1914 – 1918 (18. vyd.), Praha: Čin a Orbis, str. 620, ISBN 4161881 Chybné ISBN
- ↑ První pobyt T. G. Masaryka v Lánech, http://www.esbirky.cz/predmet/73963, dost. 2015-02-02 (Fotografie z 11. augusta 1921, Archiv Národního muzea, Hradní fotoarchiv 2386, neg. 821 a 2387, neg. 822)
- ↑ KPR (1919) 1948 – 1962, Praha: Archív Pražského Hradu, 2013-07-17, str. 24, http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/kpr02.pdf, dost. 2015-02-02