Wikipédia

Radovan Lukavský

český herec, divadelný pedagóg a recitátor

Profesor Radovan Lukavský (* 1. november 1919, Praha – † 10. marec 2008, Praha) bol známy český herec, divadelný pedagóg a recitátor. Stvárnil stovky divadelných, filmových, televíznych rolí aj rozhlasových rolí, jeho vycibrený a kultivovaný hlas z neho robil jedného z najlepších a najznámejších českých rozprávačov a recitátorov poézie.

Radovan Lukavský
Radovan Lukavský (jeseň 2007)
Narodenie 1. november 1919
Praha, Česko
Úmrtie10. marec 2008 (88 rokov)
Praha, Česko
ManželkaLudmila
DetiOndřej

Okrem početných rozhlasových aj televíznych recitácií nahovoril 17 biblických príbehov v projekte Bible pro malé i velké.

Za svojho dlhoročného pôsobenia v Národnom divadle stvárnil desiatky veľkých rolí, z ktorých najvýznamnejšie sú Hamlet a Tomáš Becket.

Ako vysokoškolský pedagóg na Akadémii múzických umení vychoval na desiatky skvelých hercov a je autorom dvoch kníh o herectve.

Za komunistického režimu musel ako kresťan a nestraník čeliť obmedzovaniu svojej hereckej a pedagogickej činnosti - z kádrových dôvodov musel prestať učiť na DAMU, a keď odmietol predniesť prejav, v ktorom by ľutoval svojich postojov v 60. rokoch, bolo mu na dlhú dobu znemožnené vystupovať v televízii.

Život upraviť

 
Hrob na Olšanských cintorínoch v Prahe

Narodil sa v Prahe v pomerne chudobnej rodine. Jeho otec bol stolársky majster Rudolf Lukavský, ktorý pochádzal zo Stodu u Plzne, matkou bývalá slúžka a ochotnícka herečka Marie Lukavská, rodená Čačalová, ktorá pochádzala z Bystřice pod Hostýnem.

Jeho matka bola hlboko veriaca katolíčka, ktorá svojho syna od útleho detstva vodila do kostola. Radovanovi sa v kostole páčilo a rád chodil miništrovať a pomáhať pri záhradných prácach do blízkeho kláštora anglických panien. Jedna z tamojších sestier, mater Stránská, s ktorou si často rozprával pri práci na záhrade, hrala zrejme rozhodujúcu úlohu v tom, že sa rozhodol stať sa kňazom.

Študoval na jezuitmi riadenom Arcibiskupskom gymnáziu v Prahe-Bubenči, ktoré opustil po 5 rokoch po tom, čo dostal consilium abeundi (prekl. rada odísť) pre rastúci dlh (rodičia neboli schopní platiť za internát).[1] Dokončil na reálnom gymnáziu v Českom Brode, kde zmaturoval v roku 1938.[2] Nastúpil k štúdiu češtiny a francúzštiny na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe, po zatvorení vysokých škôl pracoval na železnici ako telegrafista. [3]

V roku 1941 začal študovať na pražskom konzervatóriu a v roku 1942 nastúpil spolu s ďalším poslucháčom konzervatória Jaromírom Pleskotom krátko do divadla Větrník Josefa Šmídu.[4] Už v druhom ročníku štúdia však bol nútene nasadený v Nemecku na prácu vo vojnovom priemysle. V roku 1944 bol vyreklamovaný a nastúpil angažmán v Divadle Vlasty Buriana. Po uzavretí divadiel pracoval ako robotník v Prahe. Po roku 1945 sa vrátil k štúdiu na Karlovej univerzite aj na konzervatóriu[3] a v rokoch 1946 (Pražské konzervatórium) a 1947 (FF UK) obe školy úspešne absolvoval.[5]

V roku 1946 bol angažovaný Jiřím Frejkom do Divadla na Vinohradoch.[6] Odtiaľ v roku 1950 prešiel do Mestských divadiel pražských,[7] od roku 1957 sa stal členom súboru činohry Národného divadla v Prahe.[3]

Jeho pedagogická činnosť bola spojená s Pražským konzervatóriom, kde sa stal už v roku 1945 asistentom Jiřího Plachého na dramatickom oddelení a kam sa vrátil znova po roku 1975, ale predovšetkým s akadémiou múzických umení, kde od roku 1947 učil na katedre herectva Divadelnej fakulty Akadémie múzických umení a od roku 1950 aj na FAMU,[3] kde sa stal v roku 1995 profesorom. Napísal dve knihy o herectve a mnoho odborných článkov.

Dielo upraviť

Jeho najznámejšími divadelnými rolami boli Obchodník s deštěm, Hamlet alebo Tomáš Becket. Vo filme hral napríklad hlavnú úlohu v Kráľovi Šumavy, televíznym divákom zostáva v pamäti vďaka úlohe Václava Tháma v seriáli F. L. Věk a rade ďalších. Bol vynikajúcim recitátorom. Pôsobil aj ako rozprávač v seriáli Krajní meze alebo Cirkus Humberto a nahovoril 17 biblických príbehov (Bible pro malé i velké).[8] Zaslúžil sa o kultiváciu českej rodnej reči nielen svojim nezameniteľným prejavom, ale aj knihou: Kultura mluveného slova (Akademie múzických umění, Praha 2000). Podkladom tejto publikácie boli jeho prednášky na FAMU.

Herecká filmografia upraviť

  • 2007 – Maharal – Tajemství talismanu (TV seriál)
  • 2006 – Maharal – Tajemství talismanu
  • 2005 – Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště; Náves (TV seriál)
  • 2004 – Tři dámy s pistolí (TV film)
  • 2003 – Strážce duší (TV seriál)
  • 2000 – Smrt Hippodamie (divadelný záznam)
  • 1999 – Ortel (TV film); Pod prahem
  • 1998 – O pyšném panovníkovi (TV film)
  • 1997 – Červený kamínek (TV film); Četnické humoresky (TV seriál); O perlové panně; Tichá noc (TV film)
  • 1995 – Casa rosa, La (TV film); Den, kdy unesli papeže (TV film); Má je pomsta; Muž v pozadí (TV seriál); Rok na vsi (divadelný záznam)
  • 1994 – Marie Růžička (TV film); Návštěvní doba (divadelný záznam); Pšenice na dálnici (divadelný záznam;) Tři Alberti a slečna Matylda (TV film); V erbu lvice; Zapomenuté tváře (TV film)
  • 1992 – Náhrdelník (TV seriál); Noc pastýřů (TV film;) O dvou sestrách a noční květině (TV film;) Pravda a lež (TV film); Senso (TV film); Život a dílo skladatele Foltýna (TV film)
  • 1991 – Pohádka o touze (TV film); Requiem za W. A. Mozarta (TV film); Romeo a Julie (TV film); Šťastlivec Sulla (TV film)
  • 1990 – Chybná diagnóza (TV film); Přísahám a slibuji (TV seriál)
  • 1989 – Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál); Putování po Blažených ostrovech (TV film)
  • 1988 – Cirkus Humberto (TV seriál); Dýmka míru; Lékaři (TV film); Motanice (TV film); Proces s vrahy Martynové (TV film); Tichý společník
  • 1987 – Můj kamarád tiká; O Háderunovi a víle Elóře (TV film); O houslích krále snů (TV film); Paví pírko (TV film),
  • 1986 – Můj hříšný muž; Povídka s dobrým koncem (TV film); Zlá krev (TV seriál)
  • 1985 – Gobseck (TV film); Matka (divadelný záznam), ...nebo být zabit; Skalpel, prosím; Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál); Tretí šarkan; Veronika
  • 1984 – Chytrá princezna (TV film); Příliš velká šance
  • 1983 – Moje srdcová sedma (TV seriál); Nuž, brány dokořán již otevřete...! (TV film); Putování Jana Amose; Tažní ptáci (TV film); Vzpurní svědkové (TV film); Záchvěv strachu
  • 1982 – Dlouhá bílá stopa (TV seriál); Jehla (TV film); O labuti (TV film); Schůzka se stíny
  • 1981 – Měsíční tónina (TV film); Opera ve vinici; O stříbrném a zlatém vajíčku (TV film); Proč se vraždí starší dámy (TV film); Tajemství ďáblovy kapsy; Zelená vlna
  • 1980 – Jak napálit advokáta; Romaneto; Signum laudis; Svítalo celou noc
  • 1979 – Ako listy jedného stromu (TV film); Dnes v jednom domě (TV seriál); Julek; Rukojmí v Bella Vista; Theodor Chindler – Die Geschichte einer deutschen Familie (TV seriál); Zadržitelný vzestup Arthura Uie (divadelný záznam)
  • 1978 – Sněhurka (TV film)
  • 1977 – Louis Pasteur (TV film); Paličova dcera (TV film); Pasiáns; Tichý Američan v Praze; Zlaté rybky
  • 1976 – Až bude padat hvězda (TV film); Dům Na poříčí; Chuť do života (študentský film); Malá mořská víla; O Mistru Hanušovi
  • 1975 – Akce v Istanbulu; Christoffel von Grimmelshausen abenteuerlicher Simplicissimus, Des (TV seriál); My z konce světa (TV seriál)
  • 1974 – Perseus; Poslední ples na rožnovské plovárně; 30 případů majora Zemana (TV seriál)
  • 1973 – Poklad krále Davida (TV film); Tvrdohlavý Lot (študentský film); Větrné moře
  • 1972 – Akce Bororo; Dvojník (študentský film); Elixíry ďábla; Kamenný kvítek (TV film); Podezření; Román lásky a cti (TV film), Zajíc přes cestu (študentský film); Zlatá svatba; Z pohádky do pohádky (TV film)
  • 1971 – Černý vlk; Kat nepočká (TV film); F. L. Věk (TV seriál); Lekce, Mrtvý princ (TV film), Tatínek na neděli; Touha Sherlocka Holmese
  • 1970 – Dlouhá bílá nit (TV film); Chvojka (TV film); Mata Hari (TV film); Návštěvy; Za ranních červánků (TV film); Zvláštní případ (TV film)
  • 1969 – Bellevue (TV film); Ezop; Případ pro začínajícího kata
  • 1968 – Dreyfusova aféra (TV seriál); Sňatky z rozumu (TV seriál)
  • 1967 – Dívka s třemi velbloudy; Drak se vrací; Lucerna (TV film); Těžká srdeční komplikace (TV film); Waterloo (TV film)
  • 1965 – Zvony pre bosých; 5 milionů svědků
  • 1964 – Antigona (TV film)
  • 1963 – Andere neben dir, Der (TV film); Ikarie XB 1; Pražské blues; Tři zlaté vlasy děda Vševěda
  • 1962 – Horoucí srdce; Malý Bobeš ve městě; Pevnost na Rýně; Zelené obzory
  • 1961 – Hrdinové okamžiku (TV seriál); Malý Bobeš; Muž z prvního století; Pouta
  • 1960 – Páté oddělení; Vyšší princip
  • 1959 – Král Šumavy; Návštěva (študentský film); Spálená křídla (divadelný záznam)
  • 1958 – Déšť padá shora (študentský film); Smrt v sedle
  • 1957 – Poučení (študentský film); Štěňata; Tam na konečné; V pátek ráno
  • 1956 – Dědeček automobil; Honzíkova cesta; Proti všem; Synové hor; Ztracenci
  • 1955 – Jan Žižka; Psohlavci; Punťa a čtyřlístek; Větrná hora
  • 1954 – Jan Hus; Na stříbrném zrcadle; Stříbrný vítr
  • 1953 – Tajemství krve
  • 1952 – Mladá léta; Nástup
  • 1951 – Akce B; Mikoláš Aleš; Milujeme
  • 1950 – Přiznání; Zocelení
  • 1949 – Němá barikáda; Pan Habětín odchází; Revoluční rok 1848; Výlet pana Broučka do zlatých časů
  • 1948 – Bílá tma; Dvaasedmdesátka
  • 1946 – Muži bez křídel; Nadlidé

Ocenenia upraviť

V roku 1965 mu bol udelený titul zaslúžilý umelec a v roku 1974 ocenenie Zaslúžilý člen ND[3].

Z rúk prezidenta Václava Havla prevzal Medailu Za zásluhy, v roku 1995 získal Cenu Thálie za celoživotné majstrovstvo.

V roku 2000 dostal ocenenie - Medailu Josefa Hlávky.[9]

Dňa 3. júna 2005 mu bol udelený čestný doktorát (doctor honoris causa) na Akadémii múzických umení v Prahe.[10]

V júli 2008 bola v Prahe 5 - Košíře po ňom pomenovaná jedna pražská ulica.[11]

Referencie upraviť

  1. ↑ Klára Lukavská: Rozhovory s dědečkem (2. přepracované vydání); Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005, str. 25-50.
  2. ↑ http://www.gcbrod.cz/ABS/1931-1940.pdf Archivované 2014-10-19 na Wayback Machine Seznam absolventů Gymnázia Český Brod 1931-1940.
  3. ↑ a b c d e Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283.
  4. ↑ HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 61–63.
  5. ↑ Český biografický slovník XX. století II, s. 293.
  6. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
  7. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
  8. ↑ Archivovaná kópia [online]. [Cit. 2014-10-11]. Dostupné online. Archivované 2007-10-09 z originálu.
  9. ↑ http://www.hlavkovanadace.cz/nositele_medaile.php
  10. ↑ publikace AMU, Prof. Radovan Lukavský, doctor honoris causa AMU, 3. června 2005, vyd. AMU, Praha, 2005, ISBN 80-7331-036-8.
  11. ↑ Jedna z nových ulic nese jméno herce Lukavského; dostupné: http://www.prazskapetka.cz/node/6029 Archivované 2009-03-25 na Wayback Machine

Iné projekty upraviť

Externé odkazy upraviť

Zdroj upraviť

  • Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Radovan Lukavský na českej Wikipédii.
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Radovan_Lukavský&oldid=7662888“