Rukopis alebo (ručné) písmo[1][2] je modifikácia písma získaná písaním rukou.[3][4] Rukopisom sa zároveň označujú charakteristické črty ručného písma určitej osoby.[1][4] V rukom písanom písomnom prejave možno rozlíšiť grafickú a jazykovú stránku.[2]

kriminalistike rukopis vystupuje v grafosynkritickej analýze, ktorej cieľom je identifikovať pisateľa podľa grafického rozboru ručného písma.[5]

Pozri aj upraviť

Referencie upraviť

  1. a b rukopis [online]. In Kačala, Ján – Pisárčiková, Mária – Považaj, Matej (eds.). Krátky slovník slovenského jazyka. 4. dopl. a uprav. vyd. Bratislava : Veda, 2003 [cit. 2019-12-24]. 985 s. ISBN 80-224-0750-X.
  2. a b Ruční písmo. In STRAUS, Jiří – VAVERA, František. Slovník kriminalistických pojmů a osobností. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 349 s. ISBN 978-80-7380-258-5, s. 174.
  3. Rukopis. In STRAUS, Jiří – VAVERA, František. Slovník kriminalistických pojmů a osobností. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 349 s. ISBN 978-80-7380-258-5, s. 174.
  4. a b rukopis [online]. In Peciar, Štefan (ed.). Slovník slovenského jazyka. III. P – R. 1. vyd. Bratislava : Vydavateľstvo SAV, 1963 [cit. 2019-12-24]. 912 s.
  5. Grafosynkriticiká analýza. In STRAUS, Jiří – VAVERA, František. Slovník kriminalistických pojmů a osobností. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 349 s. ISBN 978-80-7380-258-5, s. 174.