Macedónčina: Rozdiel medzi revíziami

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskusia | príspevky)
d Bot: Odstránenie 93 odkazov interwiki, ktoré sú teraz dostupné na Wikiúdajoch (d:q9296)
optimalizácia kódu; oprava kódu; správná sémantika; zlepšenie prístupnosti; HTML -> wikitext; kosmetické úpravy
Riadok 34:
Jedinečným písmenom, ktoré sa nepoužíva v žiadnom inom jazyku píšucom sa v cyrilike je '''Ѕ, ѕ''' vyslovuje sa ako slovenské "dz"
 
{| class="wikitable"
! colspan=3 style="background: #cccccc;" |+ Macedónska abeceda
|- style="background:#eee;"
| Veľké písmená
| Malé písmená
| Prepis do latinky [výslovnosť]
|-
! Veľké písmená
|А||а||a [a]
! Malé písmená
! Prepis do latinky [výslovnosť]
|-
|Б А ||б а ||b a [ba]
|-
| Б || б || b [b]
|В||в||v [v; na konci slova a pred spoluhláskou spodobuje sa na f podobne ako v češtine]
|- style="background:#eee;"
|Г||г||g [g]
|- style="background:#eee;"
|Д||д||d [d]
|- style="background:#eee;"
|Ѓ||ѓ||ǵ [palatalizované ǵ, ď]
|-
| В || в || v [v; na konci slova a pred spoluhláskou spodobuje sa na f podobne ako v češtine]
|Е||е||e [e]
|-
|Ж Г ||ж г ||ž g [žg]
|-
|З Д ||з д ||z d [zd]
|- style="background:#eee;"
|Ѕ||ѕ||dz [dz]
|- style="background:#eee;"
|И||и||i [i]
|- style="background:#eee;"
|Ј||ј||j [j]
|-
| Ѓ || ѓ || ǵ [palatalizované ǵ, ď]
|К||к||k [k]
|-
|Л Е ||л е ||l e [le]
|-
|Љ Ж ||љ ж ||lj [akož slovenské ľ]
|- style="background:#eee;"
|М||м||m [m]
|- style="background:#eee;"
|Н||н||[n [n]
|- style="background:#eee;"
|Њ||њ||nj [ako slovenské ň]
|-
|О З ||о з ||o z [oz]
|-
|П Ѕ ||п ѕ ||p dz [pdz]
|-
|Р И ||р и ||r i [ri]
|- style="background:#eee;"
|С||с||s [s]
|- style="background:#eee;"
|Т||т||t [t]
|- style="background:#eee;"
|Ќ||ќ||ḱ [palatalizované k', kj, ako naše ť]
|-
|У Ј ||у ј ||u j [uj]
|-
|Ф К ||Ф к ||f k [fk]
|-
|Х Л ||х л ||x [akol slovenské ch[l]
|- style="background:#eee;"
|Ц||ц||c [c]
|- style="background:#eee;"
|Ч||ч||č [č]
|- style="background:#eee;"
|Џ||џ||dž [ako slovenské dž]
|-
|Ш Љ ||ш љ ||š lj [šako slovenské ľ]
|-
| М || м || m [m]
|-
| Н || н || [n [n]
|-
| Њ || њ || nj [ako slovenské ň]
|-
| О || о || o [o]
|-
| П || п || p [p]
|-
| Р || р || r [r]
|-
| С || с || s [s]
|-
| Т || т || t [t]
|-
| Ќ || ќ || ḱ [palatalizované k', kj, ako naše ť]
|-
| У || у || u [u]
|-
| Ф || Ф || f [f]
|-
| Х || х || x [ako slovenské ch]
|-
| Ц || ц || c [c]
|-
| Ч || ч || č [č]
|-
| Џ || џ || dž [ako slovenské dž]
|-
| Ш || ш || š [š]
|}
 
Riadok 107:
Zvláštnosťou macedónčiny i [[bulharčina|bulharčiny]] je používanie členov. [[bulharčina|Bulharčina]] však používa iný typ členov ([[bulharčina|porovnaj bulharské a macedónske členy]]). Tento jav nemá v ďalších súčasných slovanských jazykoch obdobu. Analogicky sa členy týmto spôsobom uplatňujú napríklad v [[rumunčina|rumunčine]] a [[švédčina|švédčine]].
 
{| class="wikitable"
!colspan="4" |+ Určitý člen
|-
! rowspan="2" | Rod
! colspan="3" | Vzdialenosť
|-
! nešpeficikovaná
!rowspan="2" | Rod
! bližšie k hovoriacemu (''(tento)tu'')
!colspan="3" | Vzdialenosť
! bližšie k poslucháčovi (''tam(ten)'')
|-""
!nešpeficikovaná
!bližšie k hovoriacemu (''(tento)tu'')
!bližšie k poslucháčovi (''tam(ten)'')
|-
! Mužský rod
| -от
| -ов [vyslovuje sa of]
| -он
|-
! Ženský rod
| -та
| -ва
| -на
|-
! Stredný rod
| -то
| -во
| -но
|-
! Množné číslo (všetky rody)
| -те
| -ве
| -не
|}
 
 
Použitie určitého a neurčitého člena je obdobné ako v [[nemčina|nemčine]]. Keď sa daná vec spomína po prvýkrát, člen sa nepoužíva. Pri opakovanom spomínaní predmetu sa už podstatné meno používa s členom.
Řádek 155 ⟶ 154:
 
Bývame v byte. Náš byt je trojizový.
 
 
 
Príklady použitia jednotlivých typov členov:
 
{| class="wikitable"
{| border=0 cellpadding=3 cellspacing=0
|- bgcolor=#eeeeee
! align=left | Macedónsky
! align=left | Transkripcia
! align left | Výslovnosť
! align=left | Slovensky
|-
! Macedónsky
|Градот е убав.||Gradot e ubav.||Gradot e ubav||Mesto je pekné.||
! Transkripcia
! Výslovnosť
! Slovensky
|-
|Градов Градот е убав. ||Gradov Gradot e ubav. ||Gradof Gradot e ubav ||Toto mestoMesto je pekné. ||Napríklad ste v Bratislave<br /> a konštatujete, že Bratislava je pekné mesto.
|-
|Градон Градов е убав. ||Gradon Gradov e ubav. ||Gradon Gradof e ubav ||Tamto Toto mesto je pekné. || Napríklad ste v Bratislave<br /> a rozprávate sa o Skopje a konštatujete,<br /> že SkopjeBratislava je pekné mesto.
|-
| Градон е убав. || Gradon e ubav. || Gradon e ubav || Tamto mesto je pekné. || Napríklad ste v Bratislave<br /> a rozprávate sa o Skopje a konštatujete,<br /> že Skopje je pekné mesto.
|}
 
Řádek 186 ⟶ 183:
 
== Príklad macedónskeho textu ==
;Macedónsky
 
=== Macedónsky ===
Моето семејство е четворочлено: татко ми, мајка ми, брат ми и јас. Живееме во трособен стан во Словачка. Мајка ми работи во канцеларија, а татко ми е работник. Јас имам дваесет и една година и сум студент на Економскиот факултет во Прага. Кога ќе го завршам факултетот, јас ќе работам како економист. Помалиот брат е студент на Економскиот факултет во Прага. Тој има дваесет години. Кога ќе го заврши факултетот, тој ќе работи како економист.
 
;=== Transkripcia ===
 
Moeto semeјstvo e chetvorochleno: tatko mi, majka mi, brat mi i јas. ZHiveeme vo trosoben stan vo Slovachka. Maјka mi raboti vo kancelarija, a tatko mi e rabotnik. Јas imam dvaeset i edna godina i sum student na Ekonomskiot fakultet vo Praga. Koga k'e (kje) go zavrsham fakultetot, јas k'e (kje) rabotam kako ekonomist. Pomaliot brat e student na Ekonomskiot fakultet vo Praga. Toј ima dvaeset godini. Koga k'e (kje) go zavrshi fakultetot, toј k'e (kje) raboti kako ekonomist.
 
Moeto semeјstvo e četvoročleno: tatko mi, majka mi, brat mi i јas. Živeeme vo trosoben stan vo Slovačka. Maјka mi raboti vo kancelarija, a tatko mi e rabotnik. Јas imam dvaeset i edna godina i sum student na Ekonomskiot fakultet vo Praga. Koga ḱe (ťe) go završam fakultetot, јas ḱe (ťe) rabotam kako ekonomist. Pomaliot brat e student na Ekonomskiot fakultet vo Praga. Toј ima dvaeset godini. Koga ḱe (ťe) go završi fakultetot, toј ḱe (ťe) raboti kako ekonomist.
 
;=== Slovenský preklad ===
 
Moja rodina je štvorčlenná - otec, mama, brat a ja. Bývame v 4-izbovom byte na Slovensku. Moja mama pracuje v kancelárii a otec je robotník. Mám 21 rokov a študujem Ekonomickú univerzitu v Prahe. Keď doštudujem, budem pracovať ako ekonóm. Môj mladší brat študuje Ekonomickú univerzitu v Prahe. Má 20 rokov. Keď doštuduje, bude pracovať ako ekonóm.
 
;=== Slovenský preklad (doslovný) - ===
všímajte si spôsob vyjadrovania
 
Moja rodina je štvorčlenná - môj otec, moja mama, môj brat a ja. Bývame v 4-izbovom byte na Slovensku. Moja mama pracuje v kancelárii a otec je robotník. Mám 21 rokov a som študentom Ekonomickej univerzity v Prahe. Keď skončím fakultu, budem pracovať ako ekonóm. Môj mladší brat je študentom Ekonomickej univerzity v Prahe. Má 20 rokov. Keď skončí fakultu, bude pracovať ako ekonóm.
 
;a teraz si všímajte použitie členov
 
Мое''''''то'''''' семејство е четворочлено: татко ми, мама ми, брат ми и јас. Живееме во трособен стан во Словачка. Мајка ми работи во канцеларија, a татко ми е работник. Јас имам дваесет и една година и сум студент на Економски''''''от'''''' факултет во Прага. Кога ќе го завршам факултет''''''от''''''јас ќе работам како економист. Помали''''''от'''''' брат е студент на Економски''''''от'''''' факултет во Прага. Тој има дваесет години. Кога ќе го заврши факултет''''''от'''''', тој ќе работи како економист.
Řádek 229 ⟶ 225:
Nasledujúci príklad môže naznačiť rozdiely medzi bulharčinou a macedónčinou v porovnaní s rozdielmi medzi srbčinou, chorvátčinou a bosniačtinou, češtinou a slovenčinou (Posudzovanie, čo je jazyk a čo nárečie, je však prirodzene oveľa komplexnejší problém a jeden odsek na to nestačí).
 
{| borderclass="0wikitable"
|-----
! Macedónčina
| width="149" valign="top" |
| Ситe чoвeчки суштeствa сe рaѓaaт слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa oпштoчoвeчкaтa припaднoст.
<p>Macedónčina</p>
|-
| width="465" valign="top" |
! Bulharčina
<p>Ситe чoвeчки суштeствa сe рaѓaaт слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa oпштoчoвeчкaтa припaднoст.</p>
| Bсички човешки същества се раждат свободни и еднакви по достойнство и права. Tе са надарени с разум и съвест и трябва да се отнасят един към друг в дух на братство.
|-----
|-
| width="149" valign="top" |
! Macedónčina - prepis
<p class=MsoBodyText>Bulharčina</p>
| Site čovečki suštestva se raģaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opštočovečkata pripadnost.
| width="465" valign="top" |
|-
<p>Bсички човешки същества се раждат свободни и еднакви по достойнство и права. Tе са надарени с разум и съвест и трябва да се отнасят един към друг в дух на братство.</p>
! Bulharčina - prepis
|-----
| Vsički čoveški šuštestva se raždat svobodni i ednakvi po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i triabva da se otnasjat edin kam drug v duh na bratstvo.
| width="149" valign="top" |
|-
<p>Macedónčina - prepis</p>
! Srbčina - cyrilika
| width="465" valign="top" |
| Cвa људскa бићa рaђajу сe слoбoднa и jeднaкa у дoстojaнству и прaвимa. Oнa су oбдaрeнa рaзумoм и свeшћу и трeбajeдни прeмa другимa дa пoступajу у духу брaтствa.
<p>Site čovečki suštestva se raģaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opštočovečkata pripadnost.</p>
|-----
! Srbčina - latinka
| width="149" valign="top" |
| Sva ljudska bića radjaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i svešću i treba jedni prema drugima da postupaju u duhu bratstva.
<p>Bulharčina - prepis</p>
|-
| width="465" valign="top" |
! Chorvátčina
<p>Vsički čoveški šuštestva se raždat svobodni i ednakvi po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i triabva da se otnasjat edin kam drug v duh na bratstvo.</p>
| Sva ljudska bića raćaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i treba da jedno prema drugome postupaju u duhu bratstva
|-----
|-
| width="149" valign="top" |
! Bosniačtina-latinka
<p>Srbčina - cyrilika</p>
| Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i treba da jedno prema drugome postupaju u duhu bratstva.
| width="465" valign="top" |
|-
<p class=MsoBodyText>Cвa људскa бићa рaђajу сe слoбoднa и jeднaкa у дoстojaнству и прaвимa. Oнa су oбдaрeнa рaзумoм и свeшћу и трeбajeдни прeмa другимa дa пoступajу у духу брaтствa.</p>
! Bosniačtina - cyrilika
|-----
| Cвa љyдскa биђa paђajy сe слoбoднa и jeднaкa y дoстojaнствy и пpaвимa. Oнa сy oбдapeнa paзyмoм и свиjeшђy и тpeбa дa jeднo пpeмa дpyгoмe пoстyпajy y дyхy бpaтствa.
| width="149" valign="top" |
|-
<p>Srbčina - latinka</p>
! Čeština
| width="465" valign="top" |
| Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
<p class=MsoBodyText>Sva ljudska bića radjaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i svešću i treba jedni prema drugima da postupaju u duhu bratstva.</p>
|-----
! Slovenčina
| width="149" valign="top" |
| Všetci ľudia sa rodia slobodní a sebe rovní, čo sa týka ich dôstojnosti a práv. Sú obdarení rozumom a svedomím a majú navzájom konať v bratskom duchu.
<p>Chorvátčina</p>
| width="465" valign="top" |
<p class=MsoBodyText>Sva ljudska bića raćaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i treba da jedno prema drugome postupaju u duhu bratstva</p>
|-----
| width="149" valign="top" |
<p>Bosniačtina-latinka</p>
| width="465" valign="top" |
<p class=MsoBodyText>Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i treba da jedno prema drugome postupaju u duhu bratstva.</p>
|-----
| width="149" valign="top" |
<p>Bosniačtina - cyrilika</p>
| width="465" valign="top" |
<p class=MsoBodyText>Cвa љyдскa биђa paђajy сe слoбoднa и jeднaкa y дoстojaнствy и пpaвимa. Oнa сy oбдapeнa paзyмoм и свиjeшђy и тpeбa дa jeднo пpeмa дpyгoмe пoстyпajy y дyхy бpaтствa. </p>
|-----
| width="149" valign="top" |
<p>Čeština</p>
| width="465" valign="top" |
<p class=MsoBodyText>Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do
důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v
duchu bratrství.</p>
|-----
| width="149" valign="top" |
<p>Slovenčina</p>
| width="465" valign="top" |
<p class=MsoBodyText>Všetci ľudia sa rodia slobodní a sebe rovní,
čo sa týka ich dôstojnosti a práv. Sú obdarení rozumom a svedomím a majú navzájom konať v bratskom duchu.</p>
|}
 
=== Základné frázy ===
 
{| class="wikitable"
{| border=0 cellpadding=3 cellspacing=0
|- bgcolor=#eeeeee
! align=left | Slovensky
! align=left | Macedónsky
! align=left | Transkripcia
! align left | Výslovnosť
! align left | Poznámky
|-
! Slovensky
|macedónčina||македонски||''makedonski''||makedonsky||
! Macedónsky
! Transkripcia
! Výslovnosť
! Poznámky
|-
| macedónčina || македонски || ''makedonski'' || makedonsky ||
|ahoj||здраво||<i>zdravo||zdravo||
|-
| ahoj || здраво || ''zdravo'' || zdravo ||
|dobré ráno||добро утро||''dobro utro''||dobro utro||neformálne
|-
| dobré ráno || добро утро || ''dobro utro'' || dobro utro || neformálne
|dobrý deň||добар ден||''dobar den''||dobar den||formálne, pozor den sa vyslovuje tvrdo!
|-
| dobrý deň || добар ден || ''dobar den'' || dobar den || formálne, pozor den sa vyslovuje tvrdo!
|dobrý večer||добрa вечер||''dobrа večer''||dobrа večer||
|-
| dobrý večer || добрa вечер || ''dobrа večer'' || dobrа večer ||
|dobrú noc||добра ноќ||''dobra noќ''||dobra noť, laku noť||
|-
| dobrú noc || добра ноќ || ''dobra noќ'' || dobra noť, laku noť ||
|dovidenia||пријатно||''prijatno''||prijatno||
|-
| dovidenia || пријатно || ''prijatno'' || prijatno ||
|dovidenia||довидување||''doviduvanje''||doviduvaňe||literárne, používajú to skôr starí ľudia
|-
| dovidenia || довидување || ''doviduvanje'' || doviduvaňe || literárne, používajú to skôr starí ľudia
|prosím||молам||''molam''||molam||
|-
| prosím || молам || ''molam'' || molam ||
|ďakujem||благодарам||''blagodaram''||blagodaram||formálne
|-
| ďakujem, díky||фала благодарам || ''falablagodaram'' ||fala||neformálne, časoblagodaram používané,|| hovorovéformálne
|-
| ďakujem, díky || фала || ''fala'' || fala || neformálne, časo používané, hovorové
|prepáčte||простете||''prostete''||prostete||pozor vyslovuje sa tvrdo!
|-
|odpusťte prepáčte ||извинете простете || ''izvineteprostete'' ||izvinete||napríklad, keďprostete niekomu stúpite na nohu,|| pozor vyslovuje sa tvrdo!
|-
|Máte saodpusťte dobre?||се снаоѓатеизвинете добро?|| ''se snaogate dobro?izvinete'' ||se snaoďateizvinete dobro||pozor tenapríklad, sakeď niekomu stúpite na nohu, pozor vyslovuje sa tvrdo!
|-
|Ako Máte sa mátedobre? ||како стесе снаоѓате добро? || ''kakose stesnaogate dobro?'' ||kako stese snaoďate dobro ||formálne, pozor vyslovujete sa vyslovuje tvrdo!
|-
| Ako sa mášmáte? || како систе? || ''kako siste?'' || kako siste ||neformálne formálne, tykaniepozor vyslovuje sa tvrdo!
|-
| Ako sa máš? || како си? || ''kako si?'' || kako si || neformálne, tykanie
|Ďakujem, mám sa dobre.||добар сум, фала||''dobar sum, fala''||dobar sum, fala||
|-
| Ďakujem, mám sa dobre. || добар сум, фала || ''dobar sum, fala'' || dobar sum, fala ||
|-
| Čo budeš robiť dnes večer (v noci)? || Што ќе правиш вечерва (ноќеска)? || ''Što k'e praviš večerva (nok'eska)?'' || Što kje praviš večerva (noťeska)? ||
|-
|}
 
Řádek 345 ⟶ 314:
* [http://www.macedoniainfo.com/books/kronsteiner/ik_3_eng.html Macedónčina je v skutočnosti bulharčina písaná srbskou abecedou] {{eng icon}}
* [http://www.ukim.edu.mk/index.php?lan=en&pon=i_imj Inštitút pre macedónčinu] {{eng icon}} {{mkd icon}}
 
 
{{Slovanské jazyky}}