Rastafariánstvo: Rozdiel medzi revíziami
Smazaný obsah Přidaný obsah
d Verzia používateľa 195.168.245.140 (diskusia) bola vrátená, bola obnovená verzia od Vasiľ |
Bez shrnutí editace |
||
Riadok 59:
[[zh:拉斯特法里运动]]
[[zh-yue:拉斯特法里]]
"Vítejte, ve jménu jeho císařské výsosti, císaře Haile Selassieho I., Jaha Rastafariho, Pána Pánů, Krále Králů, 225. následníka trůnu Šalamounova, vítězného Lva Judejského!" Touto větou zdravíval Bob Marley v 70. letech návštěvníky svých koncertů. Podobné zdravice používali a stále používají téměř všichni hudebníci na poli reggae a příbuzných hudebních stylů. Ale co nám tím vlastně říkají? Abychom si mohli odpovědět na tuto otázku, je třeba vrátit se o několik desetiletí zpět. Vlastně vše začalo již před necelými pěti sty lety otrokářstvím. Černoši byli masově vyváženi na práci v evropských koloniích zvláště v Americe a Karibiku. Po zrušení otroctví kolem poloviny 19. stol. pro ně však nastala jen ta změna, že byli oficiálně svobodní a v některých humánně založených oblastech (např. sever USA) mohli žít na podobné úrovni jako bílí. Většina černé populace, zejména střední Ameriky a právě Karibiku, však byla odsunuta do vrstvy chudiny. Nadále také fungovala brutální koloniální politika na Africkém kontinentu. Zde žili černoši v sociálním a kulturním útlaku, kdy jim byl bílý člověk dáván za příklad jako jediná dokonalá bytost, které se rovnat mělo být pro černochy největším a zároveň nesplnitelným snem. Hrdost a sebevědomí černého člověka tak bylo systematicky potíráno. Nejbestiálnější formou tohoto všestranného útlaku byl jihoafrický Apartheid, který skončil až v 90. letech návratem Nelsona R. Mandely.
| |||