Božena Viková-Kunětická

	Božena Viková-Kunětická
	; česká nacionalistická politička, spisovateľka s feministickú tendenciou, dramatička
Rod. meno	Novotná
Narodenie	30. júl 1862; Pardubice, Česko
Úmrtie	18. marec 1934 (71 rokov); Libočany u Žatce, Česko
Odkazy
Commons	Božena Viková-Kunětická
	Biografický portál

Božena Viková-Kunětická, rodená Novotná (* 30. júl 1862, Pardubice – † 18. marec 1934, Libočany u Žatce) bola česká nacionalistická politička, spisovateľka s feministickú tendenciou, dramatička.

Život upraviť

Narodila sa v rodine obchodníka s obilím v Zámockej ulici v dome č. 22. Vzdelanie získala na školách v Pardubiciach. Chcela byť herečkou, kvôli tomu sa učila u Otilie Sklenářovej-Malej až do vyhorenia Národného divadla, zahrala si predtým na doskách Prozatímního divadla. Potom sa vydala za cukrovarníckeho úradníka J. Vika, žili v Uhříněvsi a Českom Brode a venovala sa rodine. Mala tri deti, obaja chlapci podľahli ešte malí záškrtu, zostala jej dcéra Vlasta.

Neskôr sa zapojila do politiky za mladočeskú stranu a v roku 1912 sa stala prvou českou ženou zvolenou do Českého krajinského snemu (za volebný obvod Mladá Boleslav-Nymburk). Snem sa v tejto dobe kvôli českonemeckým sporom neschádzal a následne bol Anenskými patentami v roku 1913 rozpustený. Preto otázka, či jej úrady dovolia jej mandát vykonávať, nebola nikdy vyriešená.

V rokoch 1918 – 1920 zasadala za Československú národnú demokraciu v Revolučnom národnom zhromaždení.^[1]^[2] Po parlamentných voľbách v roku 1920 získala senátorské kreslo v Národnom zhromaždení za národných demokratov. Mandát nadobudla ale až dodatočne roku 1925 ako náhradníčka potom, čo rezignoval senátor Jan Herben. V senáte zasadala len krátku dobu do parlamentných volieb v roku 1925.^[3]^[4]

Do roku 1930 predsedala Zemskej komisii žien národnej demokracie. Odmietala právne uznanie Sovietskeho zväzu. Vystupovala proti rozširovaniu nemeckého živlu v pohraničí, neznalosti českého jazyka u detí, ale tiež Židom alebo Masarykovi. Bola oddanou obdivovateľkou predsedu svojej strany, nacionálno-konzervatívneho politika Karla Kramářa, ktorého navštevovala vo Vysokém nad Jizerou.^[5]

V roku 1927 bola za svoje literárne a dramatické dielo vymenovaná za členku Českej akadémie vied, spoločne s Eliškou Krásnohorskou ako prvé ženy. V období 1. republiky bolo vydaných 15 zväzkov jej zozbieraných spisov. V románovej tvorbe obhajovala ženskú emancipáciu, feministické zásady proti mužom a to napriek tomu, že prežila šťastné manželstvo. Napísala aj niekoľko cestopisov, drám pre Stavovské a Národné divadlo, politicky zameraných spisov, pre poéziu použila aj pseudonym Ignota.

V roku 1934 bola vydaná jej biografia od J. Voborníka. Pozostalosť Vikovej-Kunětickej je uložená v Literárnom archíve Pamätníka národného písomníctva.

Urna bola uložená na Kunětickej hore.

Literárne dielo upraviť

Poviedková tvorba upraviť

Povídky (1887)
Drobné povídky (1888)
Čtyři povídky (1890)
Po svatbě (1892)
Nové povídky (1892)
Vdova po chirurgovi (1893)
Idylky (1894)
Silhouetty mužů (1899)
Staří mládenci a jiné povídky (1901)
Macecha a jiné črty (1902)

Romány a novely upraviť

Justyna Holdanová (1892)
Minulost (1895)
Medřická (1897)
Vzpoura (1901)
Pán (1905)

Iné práce upraviť

Švýcarské scenerie (1902), cestopisné obrázky
Věřím (1908), fejtóny k spiritizmu
Má lásko (1908), lyrické dielo pod pseudonymom Ignota
Dobytí severu (1912), politicko-etnologické úvahy
Dál ! (1912), prednášky
Vyznání (1919), rôzne štúdie
Sebrané spisy (1919 – 1922), päť zväzkov
Před lety (1920)

Dramatická tvorba upraviť

Veselohry upraviť

Sběratelka starožitností (1890)
Neznámá pevnina (1899)
Přítěž (1901)
Cop (1905)
Dospělé děti (1909)
Reprezentantka domu (1911)

Ostatné hry upraviť

V bludišti (1890)
V jařmu (1897)
Co bylo (1902)
Holčička (1905)
Lidé (1909)

Referencie upraviť

↑ Božena Viková-Kunětická [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky)
↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Zväzok 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola Božena Viková - Kunětická, s. 100.
↑ „Přes to je dr. Kramář v mém životě zjevem jedinečným, poněvadž 18 let myslím jen na to, co on myslí a dělá, a ne na to, co bych měla myslit a dělat sama.“
VIKOVÁ-KUNĚTICKÁ, Božena: "Bez titulu". In: Z hor jsme. Sborník vydaný u příležitosti zbudování pamětní busty na rodném domě dra Karla Kramáře. Studentstvo vysocké 1927.

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Božena Viková-Kunětická na českej Wikipédii.

Externé odkazy upraviť

Prvá česká poslankyňa Božena Viková Kunětická – padesatprocent.cz.
Božena Viková-Kunětická, príbeh nacionalistické feministky – Program Slovenského rozhlasu 6.

[1] Božena Viková-Kunětická [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)

[2] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)

[3] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká snemovňa Parlamentu Českej republiky, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky)

[Atlas_2-4] VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Zväzok 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola Božena Viková - Kunětická, s. 100.

[5] „Přes to je dr. Kramář v mém životě zjevem jedinečným, poněvadž 18 let myslím jen na to, co on myslí a dělá, a ne na to, co bych měla myslit a dělat sama.“
VIKOVÁ-KUNĚTICKÁ, Božena: "Bez titulu". In: Z hor jsme. Sborník vydaný u příležitosti zbudování pamětní busty na rodném domě dra Karla Kramáře. Studentstvo vysocké 1927.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]