Diskusia:Druhá svetová vojna

nie je mi jasne

• vojna bola konflikt
• vojna bola konfliktom --Mt7 08:56, 14 jún 2005 (UTC)

Těšínsko

Že šlo Československo do konfliktu s Polskem kvůli tomu, že Polsko bylo zaměstnáno válkou s bolševiky (a vrazilo mu tak kudlu do zad) většinou píšou v polských zdrojích. Historikové to vidí trochu jinak. Oni Poláci (těsně před vstupem československého vojska) na celé části území, které podle dočasné dohody spravovali (dohoda to byla lokální, konečné rozhodnutí mělo padnout až mezi vládami) začali připravovat volby do Sejmu. Jinak řešit problém silou byla určitě politická chyba (i když Poláci v té době nebyli o nic lepší...) - a že vztah mezi těmito státy skončil na bodu mrazu (vzhledem ke stejným spojencům, podobné situaci s Německem) byla fatální ztráta pro oba.

?? Mám pocit, že reagujete na něco, co tam nejni... Píše se tam jen, že Polsko vystoupilo s nároky na Těšínsko a že to byl důsledek chyby Beneše a Masaryka řešit tu věc silo, což je evidentně pravda. A pokud jde o využití války Polsko a Rusko, tak to je taky evidentní, protože nebýt Polsko vázáno tímto konfliktem, rozdrtilo by v případě potřeby to, co si tehdy říkalo Československá armáda, během několika dnů, takže by si Beneš s Masarykem nikdy na ozbojené řešení netroufli. Cinik

---

Rád by som podotkol že československé vojská do vojny proti Poľsku NEVSTÚPILI, Československo v tom období už fakticky neexistovalo, existovala však samostatná Slovenská republika, ktorej armáda ako jediná po boku Nemecka vstúpila do vojnového ťaženia proti Poľsku. (samozrejme hovorím o nejakej väčšej angažovanosti)

Ak mi niečo uniklo, tak sa vopred ospravedlňujem.

• Uniklo Vám, že se mluví o roku 1919 a Československé anexi Těšínska, ne o roce 1939... :-) Cinik 17:32, 6 marec 2006 (UTC)
• Tak to sa ospravedlňujem.

Taktiež som trochu upravil sekciu "Fínsko", keďže tvrdenie "ZSSR si ho nedokázal na jediný záťah podmaniť (pozri Zimná vojna). Hitler to vzápätí využil, aby vrátil Stalinovi jeho žartík s Litvou, a ponúkol Fínom podporu" nie je tak celkom pravdivé. Je síce pravda že Hitler poskytol Fínom nejakú podporu, ale aj to až potom čo Fíni súhlasili zapojiť sa do ťaženia proti Sovietskemu zväzu v roku 1941 a poskytli Nemecku jednotky.

• Finové mu povolili průchod na Murmansk a přislíbili mu omezenou pomoc, pokud vstoupí do války. Finsko vstoupilo do války a zapojilo se do operace Barbarossa až 25. června, poté, co je SSSR napadl (nutno ovšem připustit, že se tak stalo po oboustranných provokacích a nepřátelských krocích, s nimiž ovšem začal taktéž SSSR, viz krize v Enso, Petsamská krize, vměšování se do finských prezidentských voleb etc.) Zapojení Finska do Barbarossy bylo taktéž omezené, Finové si stanovili vnější hranici postupu, které rychle dosáhli a odmítli dál pokračovat (zejména odmítli požadavky na další útoky směrem k Bílému moři i na Leningrad, přičemž se jednalo o akce, které mohly SSSR velice ublížit. Podle některých možná i fatálně. Cinik 17:32, 6 marec 2006 (UTC)
  • To ovšem nič nemení na veci že Fínsko sa angažovalo (či už viac alebo menej) na strane Nemecka "až" pri operácii Barbarossa. Fínom šlo prirodzene hlavne o získanie území stratených v Zimnej vojne.

Príčiny

kedže tu mame tak super rozpracované príčiny, nebolo by dobre kvôli prehladnosti vytvorit samostaný článok príčiny druhej svetovej vojny a tu z neho nechat len výcuc a odkaz? a konečne by sa mal dopracovať priebeh vojny... (pokusim sa aj ja prisipeť...), čo vyna to? --matros 14:41, 6 marec 2006 (UTC)

Kým text o samotnej vojne neexistuje, tak by som to nechal v jednom celku. --Ondrejk 14:53, 6 marec 2006 (UTC)

Kedže sme sa konečne ako tak pohli čo sa týka samotnej vojny (najmä vďaka Pelexovi:) opakujem svoj návrh presunúť tie rozsiahle príčiny vojny do samostatného článku a tu nechat len stručne. Čo ty na to Pelex? aj ostatní? --matros 18:51, 27 august 2006 (UTC)

Iste, prečo nie. Ale do textu treba výcuc. A hlavne to už dokončite. Bronto 19:46, 27 august 2006 (UTC)

Ja som za to tiež, akurát, že som začal brigádovať teraz v chmeli a nemôžem uz sedieť celý deň pri počítači ako na začiatku prázdnin. Môžeme sa dohodnúť a pustiť sa do toho. --Pelex 14:04, 28 august 2006 (UTC)

Poľské letectvo utrpelo ťažké straty pri prvých náletoch Luftwaffe

To nie jest prawda. Samoloty bojowe przeniesiono w większości na lotniska polowe, a Niemcy zbombardowali stałe lotniska. Xx234 11:21, 1 september 2006 (UTC)

Ďalej

Teraz by to bolo fajn cele skontrolovať (Očakávam, že sa tu vyskutujú chyby - nielen gramatické), doladiť a nakoniec začať pracovať na prázdnych odkazoch. --Pelex 19:19, 7 september 2006 (UTC) Tiež by ma zaujimalo, čo s tým indexom osobností druhej svetovej a kat. Kategória:Osobnosti druhej svetovej vojny. --Pelex 19:19, 7 september 2006 (UTC)

Vierohodnosť

Je mi líto, ale od šablony dolů mi četba toho článku připomíná zlý sen. Jen v rychlosti největší chyby:

• Boje v Norsku
  • Narwik se podařilo obsadit - Britové se tam ale později vylodili a přechodně ho získali zpět
  • letadlová loď se jmenovala HMS Glorious, HMS Ark Royal byla potopena ve Středozemním moři asi o rok později

HMS Glorious spravna pripomienka, opravene --Julo 10:50, 20 september 2006 (UTC)

• bitva v Dánském průlivu
  • napsána dost nešťatsně, obě lodi byly objeveny dvěma křižníky, ale napadly je bitevní křižník HMS Hood a bitevní loď HMS Price of Wales. Otázku, kdo měl přesilu, bych raději nerozebíral... Bismarck potopili ani ne kvůli poškození, ale protože mu došla munice a báli se abordáže (zajetí lodi)

opravené --Julo 11:28, 20 september 2006 (UTC)

• Velká vlastenecká válka + vých. fronta
  • Karélie je oblast okolo Ladožského jezera, k polárnímu kruhu je z ní ještě dost daleko
  • hlavní teze operace Bagration rozhodně nespočívala v tom, že by byl hlavní útok veden přes močál
  • byla zde snaha pomoci polskému povstání ze strany západu, Stalin se však opravdu nesnažil

• Tichomoří
  • bitka v Korálovom moři?: USS Enterprise se bitvy vůbec neúčastnila, byli to USS Yorktown (poškozen) a USS Lexington (potopen).

tiez pravda, opravene. --Julo 11:01, 20 september 2006 (UTC)

• • Boje na Novej Guinei začaly podstatně dříve než po vylodění na Guadalcanalu (kdepak asi leží Port Moresby?)
  • Japonci se nevzdávali ne kvůli císaři, ale filosofii svého vojenství

• Západní fronta
  • Tak Gustavovu linii opravdu neudrželi do konce vojny, na konci vojny Němci stěží drželi sever Itálie
  • čísla u Drážďan pokud vím nikdo nezná, to číslo je zajímavé. Jinak to o vojenských objektech co zůstali stát - připadá mi to propagandisticky napsáno
  • tvrzení, že američané přišli v Ardenách o několik divizí je blbost (které?), že se jim kompletně zhroutila obrana je značně přehnané tvrzení...

• Holokaust a válečné zločiny
  • 6 miliónů Židů bylo zavražděno celkem, ne jenom v Německu
  • Ženevské konvence: SSSR je nejen nepodepsal, ale ani nedodržoval, němečtí zajatci v ruských se měli ještě hůř než sověti v německých rukou (pokud to tedy bylo možné)

• Skrytý třetí front
  • mnoho lidí šlo dobrovolně? To má být vtip?

• Ostatní
  • o nezasažení Jižní Ameriky se dá diskutovat
  • Alsasko a Lotrinsko bylo francouzské už před válkou
  • přenechalo podle dohody je v případě Podkarpatské Rusy zajímavý eufemismus
  • Kurilské ostrovy byli jen malým soustem z japonského talíře

• Väčšinu vašich pripomienok plne, uznávam, časť o bojoch v Nórsku sa nepozdáva ani mne. To s tou lietadlovou loďou som sa namojdušu pomýlil, podobných neospravedlniteľných chýb je tam viac, a je super že na ne niekto upozornil. Ale tu by som dal aj pár slov do bitky:

• • Gustavova línia bola prelomená, to je fakt, ale až do apríla 1945 nemecké vojská držali Gótsku líniu v predhorí Álp, to sa už ale bojovalo v Berlíne. (dúfasm že to čo najskôr opravím, hlavný fakt, že sa spojenci z Talianska parakticky nikam po zemi nedostali je nesporný)
    • Ovšem Gótská linie nebyla Gustafsova, jak je zřejmé... Faktem též je, že se Spojenci z Itálie nikam po zemi dostat nepotřebovali
    • Ak by sa Spojencom podarilo preniknúť z Talianska na Sever, je veľmi pravdepodobné že by sa im podarilo oslobodiť pred príchdom Sovietskych vojsk aspoň niektoré krajiny, ktoré upadli v dôsledku Sovietskej nadvlády do Sovietskej sféry vplyvu. (myslím, že je to jedna z úvah Winstona Churchilla)--Pelex 20:25, 23 september 2006 (UTC)
  • Čísla o stratách z Drážďan (a nevojenských cieľoch), som čerpal z publikácie Ročenka odbojárov 2006, strana 45, ISBN 80-968005-9-0. Celkovo mi však v článku chýba spomienka spojeneckej bombardovacej ofenzívy, ktorá bola zameraná aj na likvidáciu sídlisk a obytných štvrtí v nemeckých mestách. Pri týchto náletoch zahynulo podstatne viac civilistov ako pri obidvoch náletoch s použitím jadrových bômb na Japonsko.
  • Tvrdenie že Američania prišli v Ardenách o niekoľko divízii nie je celkom blbosť. Pozrime sa napr. len na anglickú wiki: http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_the_Bulge#Initial_German_assault nemám rád počítanie mŕtvych, ale tu sa udávajú americké straty na vyše 80 000 (padlých bola asi 1/8) Dva pluky 108. pešej divízie sa kompletne celé vzdali Nemcom (v článku sa píše o 7 až 8 000 ľuďoch), 28. divízia utrpela taktiež ťažké sytraty a muesla byť stiahnutá a opať reorganizovaná. (táto divízia mala počas celej vojny akúsi smolu a každé nasadenie do boja pre ňu znamenalo veľké straty) Toď teda znovu trvám na tom že američania prišli v boji o dve divízie (možno nie celkom kompltne celé) ale v zásade prestali obe byť bojaschopné a museli byť stiahnuté z miesta bojov, doplnené a reorganizované. Určite však prehodnotím formuláciu v článku.
    • ztráta divize = zničení divize - pokud byla pouze pro těžké ztráty dočasně stažena a doplněna, nebyla zničena. Jsem rád, že jste zřejmě opustil tezi o naprostém zhroucení obrany...
      • divízia sa považuje za zničenú pri strate vlajky (opravte ma ak sa mýlim)--Robo 11:58, 2. február 2007 (UTC)
      • Je to možné, ale väčšina vojakov v druhej svetovej vojne neprestala bojovať po tom čo prišli o vlajku. Myslím že strata vlajky je síce zahambujúca ale predsa len symbolická strata.--Pelex 12:05, 2. február 2007 (UTC)
  • Alsasko a Lotrinsko si okamžite po obsadení Wehrmachtom privlastnilo na čas (do oslobodenia v rokoch 1944/1945) Nemecko, preto som považoval za dobrý nápad to uviesť zvlášť. Celkovo je však v článku do témy spojenej s posunmi hraníc iba tak zľahka nahliadnuté, ani z ďaleka nie je ešte vyčerpaná. Prenechanie Podkarpatksej Rusi sovietskemu zväzu sa nijak inak nazvať nedá. Napadá niekoho niečo iné, čo by nezaváňalo revizionizmom? V zásade je ale pravda, že od obsadenia Podkarpatskej Rusi viedla intenzívnu činnosť v oblasti NKVD (zatýkanie nepohodlných "nekomunistov") a Českoslvenská vláda, ktorá bola v tej dobe vďačná Sovietskemu zväzu, že oslobodili jej územie, musela Stalinov návrh odsúhlasiť bez reptania.
    • Text v článku mluví o změnách v důsledku války - tedy z něj logicky plyne, že před válkou A-L patřilo Německu a pak je dostala Francie, což je nesmysl. Podkarpatská Rus byla Československem odstoupena nedobrovolně, na nátlak a chování SSSR v této otázce bylo v rozporu se smlouvami předtím uzavřenými. Rozhodně mi věta: Československo bylo přinuceno předat SS Podkarpatskou Ukrajinu, přijde přesnější.

• • To že veľa ľudí v sovietskom zväze pracovalo s najväčším odhodlaním nie je ani trochu vtipné. Je ale pravda že sa to ťažko dokazuje keď o podobných úderníkoch hovoria iba sovietske pramene. Treba však podotknúť, že podobných zmienok sa vyskytuje v literatúre dosť (v knihách Alexandra Wertha, ale i napr. v spomínanej ročenke). --Pelex 20:02, 22 september 2006 (UTC)
    • mluvíme o pracovních silách pro Třetí říši
    • Ach tak... no to som pravdupovediac čerpal myslím z Českej multimediálnej encyklopédie "Dejiny lidské civilizace", o tom že tam dobrovoľne išli niektorí obyvatelia ZSSR (v počiatočnej fáze )spomína v knihách myslím aj Alexander Werth,--Pelex 19:19, 23 september 2006 (UTC)
  • Pokiaľ viem, Sovieti na nemeckých vojnových zajatcoch netestovali cyklón-B, nerobili na nich obludné pokusy, rovnako neorganizovali ich masové popravy. Väčšina známych prameňov sa zhoduje v tom že zajatí nemeckí vojaci dostávali rovnaký prídel stravy ako priemerní bojujúci vojaci červenej armády. Zúfalosť osudu nemeckých zajtcov spočívala v tom, že v období najkritickejších nedostatkov vlakových súprav kráčali do zajateckých táborov tisícky kilometrov pešo (samozrejme za akéhokoľvek počasia). Tieto pochody mnoho z nich neprežilo. Rovnako mrzuté bolo i to, že veľká časť z nich pracovala v táboroch, ktoré sa náramne podobali na Gulagy. Epidémie nákazlivých chorôb, ale aj nedostatok stravy a ťažká dlhotrvajúca práca si vyžidali mnoho obetí. Podstatne vyššia úmrtnosť však bola medzi tými, ktorí sa dostali do rúk vyšetrovateľom NKVD.
    • Některé prameny sice tvrdí, že příděly byly stejné, ovšem i když pomineme otázku, zda je to pravda, zajatci neměli možnost přiživit se od obyvatel oblasti rekvizicí, což rudoarmějci činili běžně. Navíc sovětská vojska běžně vraždila zajatce, jsou známy případy vyvraždění personálu zajatých polních nemocnic a všech raněných, či systematické popravy zajatých. Pochody smrti jste už zmínil. Pokud jde o to, co podle Vás systematicky dělali Němci, můžete mi prosím odkázat zdroje, ze kterých čerpáte? Cinik 18:16, 23 september 2006 (UTC)
    • Zdroje z ktorých som čerpal v tejto otázke, najmä pokiaľ sa týka jednaniu so sovietskymi zajatcami pochádzajú z výkladu sprievodkine pri exkurzii v koncentračnom tábore Osvienčim. S určitosťou si spomínam najmä na pokusy s cyklónom-B, v podzemí osvienčimskej budovy Gestapa; o tom že Nemci bežne nechávali sovietskych vojakov umierať od hladu v táboroch obohnaných ostnatým drôtom sa píše i v tejto knihe... Mansur Abdulin - Krvavá cesta od Stalingradu / Zpověď prostého vojáka / ISBN 80-7217-356-1 vydané r. 2005; okrem toho každý sovietsky vojak, na ktorého padlo čo by len podozrenie, že je členom Komsomolu alebo Komunistickej strany bol popravený; celkovo je táto téma obšírna a určite nebude veľký problém nájsť dôkazy o likvidácii nemeckých ako aj sovietskych vojnových zajatcov.--Pelex 19:19, 23 september 2006 (UTC)
    • V zásade sa na výchdonom fronte Ženevské konvencie dodržiavali iba minimálne. Celkové jednanie nemeckých aj sovietskych vojsk veľmi záviselo od aktuálnej nálady bojujúcich jednotiek a ich veliteľov. Útoky na ciele označené červeným krížom neboli neobvyklé na obidvoch stranách. Mimochodom v predošlom príspevku som sa zabudol spýtať na to z akého prameňa čerpá vaše tvrdenie, že sovieti bežne vraždili zajatcov, alebo ich systematicky popravovali? Ja som sa totiž zatiaľ stretol v literatúre iba s ojedinelými prípadmi a to nečítam iba knihy naklonené Sovietskemu zväzu. --Pelex 20:25, 23 september 2006 (UTC)
  • Osviencim byla, pokud vím, primárně pro Židy, nikoliv válečné zajatce. Nevylučuji, že tam končili i někteří váleční zajatci, ale těžko je vydávat za příklad systematického zacházení se zajatci. Informace o zacházení Rudé armády se zajatci lze najít třeba v knize Rudé stíny od Kubíka nebo Katyňský masakr. 213.29.96.163 06:58, 24 september 2006 (UTC), Cinik

Jinak to vzdávám, některé chyby nebyly odstraněny a byly zavlečeny nové, některé části článku mají ještě více propagandistický charakter, než dříve. Šablonu jste přesto odstranil (dokonce osobně - což by tedy minimálně na české wikipedii bylo naprosto nepřípustné) 213.29.96.163 07:08, 24 september 2006 (UTC), Cinik

Je mi ľúto, že ste to vzdali, ale ja osobne si nemyslím že som chyby a hlúposti v článku ešte viac prehĺbil. Veľmi by ma potešilo, keby sa na článok pozrel aj niekto iný (vrátane redaktora Cinik), kto sa do problematiky rozumie. Ani trochu tu nechcem presadzovať svoj patent na rozum ani jednostranne podané fakty ktoré by ospevovali nevinnosť či mierumilovnosť ktorejkoľvek zo strán. V zásade by som povedal, že nie som odborník na druhú svetovú vojnu ako celok (podrobnejšie sa zaoberám najmä výchdoným frontom), veľkú časť článku som totiž preložil z anglickej wiki. Očakávam že sa nájdu aj ďalšie chyby, ktoré bude potrebné opraviť. (šablónu o vierohodnosti som vrátil späť )--Pelex 11:10, 24 september 2006 (UTC)

pár poznámok

- časť o Versaillskej zmluve by chcela trochu lepšie zoštylizovať, vyznieva to dosť polopatisticky, ani časť o tom, ako USA podporovali Spoločnosť národov sa mi nezdá celkom presná, Spoločnosť národov podporoval americký prezident, lenže americký kongres nebol stotožnený s Wilsonovými zámermi, aj preto sa to potom celé zvrtlo...;

- Hitlerovi nešlo o kolónie v Afrike, v Mein Kampfe sa píše o "Lebensraume na východe", o tom, že Nemecko potrebuje pôdu v Európe a kde je možné v Európe prísť k pôde? V riedko osídlených oblastiach východnej Európy, v Rusku, pretože (ako si to Hitler zdôvodňuje) boľševizmus je zrelý na zrútenie, celé to mal premyslené;

- o politike appeasementu nehovoríme v súvislosti s Francúzskom, ale pokiaľ viem, tento termín sa vzťahuje výlučne na britskú politiku v období po prvej svetovej vojne;

- možno by chcelo vysvetliť pojem "anšlus" Rakúska aspoň preložením anšlusu v zátvorke;

- zdá sa mi trochu nešťastná formulácia: "skutočná svetová vojna v Európe začala 1. septembra", v tom momente to bola čisto európska záležitosť, ktorá až neskôr dostala pomenovanie svetová, navrhovala by som prvé dve slová vyhodiť a nechať tam len "vojna v Európe začala";

- Dunkerque by si zaslúžil podrobnejšiu zmienku, tam Hitlerove rozhodnutie zachránilo britské vojsko, keď už nemali žiadnu šancu, podľa niektorých historikov si tým spôsobil svoju konečnú porážku, každopádne to bol pre Britov "zázrak pri Dunkerque";

- pri bitke o Britániu by nebolo od veci spomenúť, že Hitlerovi nikdy nešlo o porážku Veľkej Británie (plán na jej obsadenie s názvom Morský lev bol síce vypracovaný, ale neustále ho odsúval, nikdy k jeho uskutočneniu nedošlo), chcel uzavrieť s Angličanmi mier a spolu s nimi zaútočiť na ZSSR, preto sa vždy snažil jednať s Britmi tak, aby neboli ponížení a nič im nebránilo podpísať s ním mier (to znamená, že mu nikdy nešlo o totálnu porážku Anglicka);

- Hitler nespáchal samovraždu so svojou milenkou, v tom čase už Eva Braunová bola jeho manželkou;

- Spojenci ako aliancia v druhej svetovej vojne sa vždy píšu s veľkým S a nacisti sa vždy píšu s malým n;

- tvrdiť, že japonskí velitelia nechceli o kapitulácii ani počuť, nie je vhodné, bolo to trochu komplikovanejšie, Spojenci totiž trvali na bezpodmienečnej kapitulácii, ktorá bola pre Japoncov neprípustná, pretože na akejsi konferencii sa Spojenci dôsledne vyhli téme nedotknuteľnosti japonského cisára, jej garancia bola pre Japonsko alfou a omegou, pre nich je cisár potomok Boha, navyše sa ešte pred zhodením atómových bômb snažili skontaktovať so Spojencami prostredníctvom Rusov, čo tí síce zatajovali, pretože Stalin mal záujem zapojiť sa do vojny s Japonskom kvôli územným ziskom, ale Američania sa to aj tak dozvedeli vďaka svojej výzvednej službe, lenže v tom čase už bolo rozhodnuté o použití atómových bômb (jedným z dôvodov bolo, že si Spojenci neželali účasť Ruska na okupácii Japonska).

• Niektoré z pripomienok som zobral do úvahy, niektoré som nevedel opraviť (ani zistiť čoho sa týkajú), skúste čosi vložiť do článku aj sami.--Pelex 15:45, 13. október 2006 (UTC)

Obrázok Tanky T-34 v stepiach okolo Kurska

Prisahám, že som ho pri náhľade videla, aj ty Pelex?:) --Bubamara ^…✉ 18:49, 8. december 2006 (UTC)

Nie je možné, že je v článku použitých priveľa obrázkov? --Pelex 19:05, 8. december 2006 (UTC)

• To ja neviem, na také som krátka, keby tu bol Helix, máme po probléme:) --Bubamara ^…✉ 19:08, 8. december 2006 (UTC)
• prečo vlastne ten obrázok nefungoval? --Pelex 10:57, 28. december 2006 (UTC)

Bitva v Korálovém moři

se nekonala v lednu 1942, ale 4.-8. května 1942.213.210.179.175 22:55, 16. december 2006 (UTC)

Tip!

Ďakujeme za Tvoj návrh! Ak máš pocit, že článok potrebuje vylepšenie, pokojne vykonaj potrebné zmeny. Wikipédia je wiki, takže „každý“ môže ihneď upravovať takmer každý článok. Stačí kliknúť na odkaz Upraviť v hornej časti obrazovky. Nemusíš sa ani registrovať a prihlasovať (hoci je viacero dôvodov, pre ktoré by si to mal zvážiť). Komunita Wikipédie Ťa povzbudzuje k tomu, aby si bol smelý pri úprave stránok. Nemaj strach, že urobíš hlúpe chyby – určite sa nájde niekto, kto ich po Tebe opraví. Ak si nie si istý ako článok správne upravovať, pozri si najprv prehľad editácie stránok, alebo si vyskúšaj upravovanie článku nanečisto na našom pieskovisku. Noví prispievatelia sú vždy vítaní!

Nemyslim, ze by moje znalosti slovenstiny byly takove abych zde mohl delat zapisy. Jen poukazuji na faktickou chybu. Nicmene je nutne preformulovat minimalne zacatek odstavce coz by mel udelat nekdo jazykove vybavenejsi.

Svetová vojna

Vrátil jsem skutočná svetová vojna, neboť rozhodně nešlo o evropskou záležitost - vyhlášením války zareagoval minimálně celý commonwealth - Jihoafrická republika, Kanada, Indie, Austrálie... Cinik 05:48, 17. december 2006 (UTC)

Nevidím význam tvojej zmeny. Odhliadnuc od toho, že bola v češtine, akákoľvek zmienka o vojne v článku sa automaticky vzťahuje na svetovú vojnu, pretože článok sa volá Druhá svetová vojna. Okrem toho je ďalej v odseku spomenutý celý commonwealth. _Adrian^@_disk^prís 07:58, 17. december 2006 (UTC)

Začiatok vojny Píše sa , že vojna sa začala o 4:34 ráno, ale fakt je 1.buĎ napadnutie lietadlami o 4:40 2. Napadnutie po mori o 4:45 !!!!!!!!!!! --Ultra 18:50, 5. február 2007 (UTC)

1945 - Východný front

12. armáda generála Wencka nebola dislokovaná v Československu. Kryla prístupy k Berlínu zo západu v oblasti Magdeburgu.

Potrestanie spojeneckých zločinov; hodnotenie koloniálnych politík

Mám výhrady k úpravám Jonesyho (http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Druh%C3%A1_svetov%C3%A1_vojna&action=historysubmit&diff=2840924&oldid=2840723)

1. Dôvod na odstránenia informácií o nepotrestaní vojnových zločinov, ktoré vykonali vojská spojencov (áno aj vrátane ZSSR) nie je. Ak s tým má niekto problémy, dodatočne zoženiem literatúru (stačí si zbežne pozrieť http://en.wikipedia.org/wiki/Allied_war_crimes_during_World_War_II#Soviet_Union).
2. Rovnako nesúhlasím ani z odstránením informácií o kolonializme Anglicka a Francúzska. Treba to možno trochu preštylizovať, nie je to však v zásade zle napísané.--Pelex 20:20, 17. marec 2010 (UTC)

• Netyka sa to priamo druhej svetovej vojny, ja tieto informacie nepopieram, no sem sa jednoducho nehodia. Ked chces vytvorit clanok o pachani vojnovych zlocincov spojencami, tak ako to je na en wiki, ja ti branit urcite nebudem. No davat podozrenia zo spachania vojnovych zlocinov spojencami k sekcii o Norimberskom procese, to je podla mna uplne nevhodne. A to, ze sa Anglicania a Frantici nechceli po vojne rozlucit s koloniami, to v clanku priamo sa tykajucemu 2. svetovej vojny nema co robit.-- Jonesy ^diskusia 23:18, 17. marec 2010 (UTC)

Dobrý článok?

Domnívám se, že už skoro ano. Dávám ještě na posouzení, případné úpravy @Vegetator, Eryn Blaireová: ---OJJ^✉ 07:11, 13. máj 2016 (UTC)