Postoj

Postoj môže byť:

vzpriamená poloha tela, držanie tela pri státí,^[1]^[2]^[3] pozri stoj
vzťah, pomer, prístup k niečomu, stanovisko,^[1] pozri názor
v psychológii: stav subjektu predisponujúci ho k určitej aktivite v určitej situácii,^[4]^[5] pozri postoj (psychológia)
v herectve: jeden z neverbálnych hereckých výrazových prostriedkov,^[6] pozri postoj (herectvo)
slovenský film z roku 1988, pozri Postoj (film)
slovenský internetový konzervatívny denník, pozri Konzervatívny denník Postoj

ReferencieUpraviť

↑ ^a ^b Kačala, Ján; Pisárčiková, Mária; Považaj, Matej, edi. (2020), „postoj“, Krátky slovník slovenského jazyka (5., dopl. a uprav. vyd.), Martin: Matica slovenská, str. 527, ISBN 978-80-8128-261-4, „1. držanie tela (pri státí), póza [...] 2. stanovisko, vzťah, pomer, prístup“
↑ „postoj“, Velký lékařský slovník, Praha: Maxdorf, c2020 (vyd. [s. d.]), http://lekarske.slovniky.cz/pojem/postoj, dost. 2022-09-22 , archivovaná verzia prostredníctvom Internet Archive Wayback Machine
↑ Říman, Josef, ed. (1987), „stoj“, Malá československá encyklopedie, V. svazek Pom – S (1. vyd.), Praha: ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, str. 881, „stoj, postoj – lék.[ařství] vzpřímená poloha těla; je zajišťována složitým reflexním dějem, jehož základním prvkem je intenzita a rozdělení svalového tonu.“
↑ Prociková, Anna, ed. (1993), „postoj“, Malá slovenská encyklopédia (1. vyd.), Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied; Goldpress Publishers, str. 569, ISBN 80-85584-12-3, „psychol.[ógia] stav subjektu predisponujúci k určitej aktivite v určitej situácii. Výraz pozície osobnosti voči svetu a požiadavkám spoločnosti motivovaný záujmami, svetonázorom, zvykmi atď.“
↑ Říman, Josef, ed. (1987), „postoj“, Malá československá encyklopedie, V. svazek Pom – S (1. vyd.), Praha: ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, str. 38, „1. psychol.[ogie] hodnotící zaměření jedince, predisponující jej k specifické aktivitě ve vztahu k určitému objektu, situaci či hodnotě; specificky lidský faktor zaměřující svou hodnotící složkou chování individua vůči danému objektu kladným či záporným směrem; tendence reagovat v sociálním prostředí na danou hodnotu určitým způsobem, ovlivňující rozhodování na všech úrovních jeho uplatnění a přispívající k vyvolání či eliminaci určitého motivu; prostředek orientace člověka v mnohoznačném sociálním prostředí (W.[illiam] James), vykazující motivačně afektivní a kognitivní charakter v rovině vědomých i nevědomých procesů (S.[igmund] Freud), chápaný též jako „mentální a neurální stav připravenosti k typickému reagování, utvářený na základě individuální zkušenosti“ (G.[ordon] W.[illard] Allport); motivační dispozice ovlivňující chování člověka vůči objektům a situacím, která sama o sobě nevytváří program činnosti jako potřeba (P.[aul] T.[homas] Young).“
↑ Blech, Richard; Kudolániová, Ľubica; Štúrová, Nelly a kol., edi. (1990), „postoj“, Encyklopédia dramatických umení Slovenska, 2 M-Ž (1. vyd.), Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, str. 212, ISBN 80-224-0001-7, „súčasť hereckého prejavu, jeden z neverbálnych hereckých výrazových prostriedkov.“

Iné projektyUpraviť

Wikicitáty ponúkajú citáty od alebo o Postoj

Toto je rozlišovacia stránka. Obsahuje rozličné významy uvedeného hesla.

Ak ste sa sem dostali cez odkaz v článku, prosím, vráťte sa a opravte ho tak, aby odkazoval priamo na najvhodnejší význam.

[KSSJ-1] Kačala, Ján; Pisárčiková, Mária; Považaj, Matej, edi. (2020), „postoj“, Krátky slovník slovenského jazyka (5., dopl. a uprav. vyd.), Martin: Matica slovenská, str. 527, ISBN 978-80-8128-261-4, „1. držanie tela (pri státí), póza [...] 2. stanovisko, vzťah, pomer, prístup“

[2] „postoj“, Velký lékařský slovník, Praha: Maxdorf, c2020 (vyd. [s. d.]), http://lekarske.slovniky.cz/pojem/postoj, dost. 2022-09-22 , archivovaná verzia prostredníctvom Internet Archive Wayback Machine

[3] Říman, Josef, ed. (1987), „stoj“, Malá československá encyklopedie, V. svazek Pom – S (1. vyd.), Praha: ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, str. 881, „stoj, postoj – lék.[ařství] vzpřímená poloha těla; je zajišťována složitým reflexním dějem, jehož základním prvkem je intenzita a rozdělení svalového tonu.“

[4] Prociková, Anna, ed. (1993), „postoj“, Malá slovenská encyklopédia (1. vyd.), Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied; Goldpress Publishers, str. 569, ISBN 80-85584-12-3, „psychol.[ógia] stav subjektu predisponujúci k určitej aktivite v určitej situácii. Výraz pozície osobnosti voči svetu a požiadavkám spoločnosti motivovaný záujmami, svetonázorom, zvykmi atď.“

[5] Říman, Josef, ed. (1987), „postoj“, Malá československá encyklopedie, V. svazek Pom – S (1. vyd.), Praha: ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, str. 38, „1. psychol.[ogie] hodnotící zaměření jedince, predisponující jej k specifické aktivitě ve vztahu k určitému objektu, situaci či hodnotě; specificky lidský faktor zaměřující svou hodnotící složkou chování individua vůči danému objektu kladným či záporným směrem; tendence reagovat v sociálním prostředí na danou hodnotu určitým způsobem, ovlivňující rozhodování na všech úrovních jeho uplatnění a přispívající k vyvolání či eliminaci určitého motivu; prostředek orientace člověka v mnohoznačném sociálním prostředí (W.[illiam] James), vykazující motivačně afektivní a kognitivní charakter v rovině vědomých i nevědomých procesů (S.[igmund] Freud), chápaný též jako „mentální a neurální stav připravenosti k typickému reagování, utvářený na základě individuální zkušenosti“ (G.[ordon] W.[illard] Allport); motivační dispozice ovlivňující chování člověka vůči objektům a situacím, která sama o sobě nevytváří program činnosti jako potřeba (P.[aul] T.[homas] Young).“

[6] Blech, Richard; Kudolániová, Ľubica; Štúrová, Nelly a kol., edi. (1990), „postoj“, Encyklopédia dramatických umení Slovenska, 2 M-Ž (1. vyd.), Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, str. 212, ISBN 80-224-0001-7, „súčasť hereckého prejavu, jeden z neverbálnych hereckých výrazových prostriedkov.“

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]