Teizmus (zo starogr. θεός theós – „boh“) je v teológiifilozofii náboženstva termín označujúci poňatie boha (alebo bohov) ako stvoriteľského, suverénneho a osobnostného súcna, ktoré je teda svojou podstatou odlišné od sveta (od stvoreného) a zároveň je trvale prítomné v dejinách sveta a aktívne doň zasahuje. Je prvkom obsiahnutým v náboženstve, ktoré vyznáva túto koncepciu boha (alebo bohov), tzn. v monoteizme, polyteizme či henoteizme,[1] hoci niektorí autori (pozri Definície) za teizmus pokladajú len monoteizmus.[2][3][4]

Kristus Pantokrator, ikonografické zobrazenie Ježiša Krista, ktorý je väčšinou historických i súčasných kresťanov vnímaný ako jedna z troch osôb (Najsvätejšia Trojica) jediného, monoteistického boha

Stúpenec teizmu sa nazýva teista.[5]

Etymológia upraviť

Tento termín prvýkrát použil anglický filozof, cambridgeský platonista Ralph Cudworth v práci The True Intellectual System of the Universe (1678), v ktorej obhajoval kresťanstvo ako zjavené náboženstvo pred racionalizáciami deizmupanteizmu.[1] Do slovenčiny bol prebraný v 20. storočí zo západných jazykov (angl. theism, franc. théisme).[6]

Definície upraviť

Táto sekcia obsahuje prehľad definícií teizmu z rôznych zdrojov:

  • zdroje podávajúce problematiku z filozoficko-materialistického (marxisticko-leninského) hľadiska:
    • Filozofický slovník (1965)[pozn 1]: „nábožensko-filozofické učenie. Teizmus uznáva existenciu osobného boha ako nadprirodzenej bytosti s rozumom a vôľou, ktorá záhadným spôsobom pôsobí na všetky materiálne a duchovné procesy, na osobný a spoločenský život ľudí. Všetko, čo sa vo svete odohráva, pokladá teizmus za realizáciu božského zámeru. Podľa teizmu prírodná zákonitosť závisí od božej prozreteľnosti. Teizmus je ideologický základ klerikalizmu, teológiefideizmu. Je hlboko nepriateľský vede a vedeckému svetonázoru (ateizmus).“[8]
    • Malá československá encyklopedie (1987): „náboženský svět.[ový] názor a teol.[ogické] učení vycházející z koncepce boha jako abs.[olutní] osobnosti přebývající vně světa, který svobodně stvořil a do jehož běhu zasahuje. Od polyteismu se liší uznáváním jediného boha, od deismu vírou v neustálé řízení světa bohem (prozřetelnost, concursus dei – zasahování do běhu světa, zjevení, zázraky), od panteismu důrazem na podstatný rozdíl mezi bohem a světem a pojetím boha jako osobní bytosti; božská osoba je pro věřícího teistu živým bohem, kdežto deista uznává jen ‚nějakého boha‘ (I. Kant). S ateismem a filoz.[ofickým] materialismem je t.[eismus] neslučitelný.“[2]
  • Malá slovenská encyklopédia (1993): „filozof.[ické] a náb.[oženské] učenie, kt.[oré] uznáva osobnú existenciu Boha ako absolútnej nadprirodzenej rozumnej bytosti transcendentnej svetu a jeho permanentné pôsobenie vo svete.“[9]
  • Filosofický slovník (2002), kde je autorom hesla český filozof a religionista Břetislav Horyna: „relativně moderní termín teologie a filosofie náboženství [...]. T.[eismus] označuje taková pojetí boha (bohů), jež ho chápou jako stvořitelské, suverénní a osobnostní jsoucno, na rozdíl od deistických koncepcí mu přisuzují trvalou přítomnost v dějinách světa aátrvají na aktivním zasahování boha (bohů) do dějin a lidských osudů. Na základě tohoto vymezení je t. možným prvkem každého hist.[orického] náboženství, pokud se v něm objevuje představa od světa podstatou odlišného a v něm působícího Boha či bohů (monoteismus, polyteismus, henoteismus).“[10]
  • Slovník cudzích slov : akademický (2. vyd., 2005): „viera v jediného zosobneného, stelesneného Boha ako bytosti rozdielnej od sveta, ktorá svet stvorila, udržuje a riadi“.[4]
  • kodifikačná príručka slovenčiny Krátky slovník slovenského jazyka (5. vyd., 2020): „filoz.[oficko]-náb.[oženský] názor uznávajúci existenciu jediného transcendentného osobného Boha“.[3]

Alternatívy k teizmu upraviť

V priamom protiklade k teizmu stojí ateizmus, ktorý v najvšeobecnejšom zmysle tohto pojmu spochybňuje či popiera reálnu existenciu toho, čo sa chápe a uznáva ako boh (bohovia) alebo božstvo, pričom formuluje vlastný, neteistický názor na skutočnosť, ktorého podoba sa odvíja od dobovej predstavy božského.[11]

Od teizmu sa odlišuje aj deizmus, ktorý zakladá koncept božstva na základe kritického filozofického overovania, odmieta dokazovanie existencie božstva nadprirodzenými argumentami (najmä zjaveniami) a popiera predstavu kontinuálneho zasahovania božstva do dejín (najmä možnosť zázrakov).[12] Teistická predstava osobného transcendentálneho boha stojí v protiklade aj k panteizmu, ktorý stotožňuje boha s celkovou skutočnosťou.[13]

Pozri aj upraviť

Poznámky upraviť

  1. Slovník je slovenským prekladom ruského slovníka Filosofskij slovar (1963) s doplnením niektorých hesiel z vtedy pripravovaného českého Stručného filozofického slovníka (1966).[7]

Referencie upraviť

  1. a b Horyna, Břetislav (2002), „teismus“, in Horyna, Břetislav; Štěpán, Jan; Blecha, Ivan a kol., Filosofický slovník (2. opr. a rozšíř. vyd.), Olomouc: Nakladatelství Olomouc, str. 400-401, ISBN 80-7182-064-4 
  2. a b „teismus“, Malá československá encyklopedie, VI. svazek Š – Ž (1. vyd.), Praha: ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, 1987, str. 146 
  3. a b Kačala, Ján; Pisárčiková, Mária; Považaj, Matej, edi. (2020), „teizmus“, Krátky slovník slovenského jazyka (5., dopl. a uprav. vyd.), Martin: Matica slovenská, str. 749, ISBN 978-80-8128-261-4 
  4. a b Balážová, Ľubica; Bosák, Ján, edi. (2005), „teizmus“, Slovník cudzích slov : akademický (2., dopl. a preprac. vyd. vyd.), Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo – Mladé letá, ISBN 80-10-00381-6 
  5. Balážová, Ľubica; Bosák, Ján, edi. (2005), „teista“, Slovník cudzích slov : akademický (2., dopl. a preprac. vyd. vyd.), Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo – Mladé letá, ISBN 80-10-00381-6 
  6. Králik, Ľubor (2015), „teizmus“, Stručný etymologický slovník slovenčiny (1. vyd.), Bratislava: VEDA, vydavateľstvo SAV, str. 607, ISBN 978-80-224-1493-7 
  7. Judin, P. F.; Rozentaľ, M. M., edi. (1965), Filozofický slovník (1. [slov.] vyd.), Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, str. [5] 
  8. Judin, P. F.; Rozentaľ, M. M., edi. (1965), „teizmus“, Filozofický slovník (1. [slov.] vyd.), Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, str. 522-523 
  9. „teizmus“, Malá slovenská encyklopédia (1. vyd.), Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied; Goldpress Publishers, 1993, str. 723, ISBN 80-85584-12-3 
  10. Horyna, Břetislav (2002), „teismus“, in Horyna, Břetislav; Štěpán, Jan; Blecha, Ivan a kol., Filosofický slovník (2. opr. a rozšíř. vyd.), Olomouc: Nakladatelství Olomouc, str. 400, ISBN 80-7182-064-4 
  11. Horyna, Břetislav (2002), „ateismus“, in Horyna, Břetislav; Štěpán, Jan; Blecha, Ivan a kol., Filosofický slovník (2. opr. a rozšíř. vyd.), Olomouc: Nakladatelství Olomouc, str. 36, ISBN 80-7182-064-4 
  12. Horyna, Břetislav (2002), „deismus“, in Horyna, Břetislav; Štěpán, Jan; Blecha, Ivan a kol., Filosofický slovník (2. opr. a rozšíř. vyd.), Olomouc: Nakladatelství Olomouc, str. 81-82, ISBN 80-7182-064-4 
  13. Horyna, Břetislav (2002), „panteismus“, in Horyna, Břetislav; Štěpán, Jan; Blecha, Ivan a kol., Filosofický slovník (2. opr. a rozšíř. vyd.), Olomouc: Nakladatelství Olomouc, str. 306-307, ISBN 80-7182-064-4